PRŮBĚH TRASY JE ZNAČEN ŽLUTOU BARVOU (OBR. 3):
Autobusové nádraží (PKS) – ul. W. KORFANTEGO – ul. KOLEJOWA – ul. STAWOWA – ul. H. PRZEPILIŃSKIEGO – ul. PIKIETY – ul. WICHROWA – WZGÓRZE POŁUCHNIA – ul. ZAMARSKA – cesta podél plotů zahrádkářské osady „ZŁOCEŃ“ – polní stezka mezi ul. ZAMARSKÁ a ul. F. BARTECZKA – PRESERÓWKA – ul. F. BARTECZKA – ul. STAWOWA – ul. K. BRODZIŃSKIEGO – ul. CZARNY CHODNIK (cestička podél Bobrówky) – ul. BOBRECKA – ul. F. HAJDUKA – Vlakové nádraží (PKP – konec trasy).
Délka trasy – 8 km.

      Od nádraží se vydáme vlevo a na křižovatku s ul. Kolejovou zase vlevo. Projdeme viaduktem a na další křižovatce se vydáme vpravo po ul. Stawové. Půjdeme kolem tržiště (otevřeno ve středy a soboty) a po krátké chvíli dorazíme k začátku ul. H. Przepilińského. Odbočíme vlevo a jdeme touto ulicí směrem nahoru. Ul. H. Przepilińského se pyšní vilovou zástavbou. Nejstarší domy pocházejí z 19. stol. Za zatáčkou nalevo uvidíme kříž, který nese vpředu nápis:: „O wy wszyscy, którzy idziecie przez drogę, obaczcie a przypatrzcie się, jeśli jest boleść, jaka boleść moja. Jer. 1.12” („ó všichni, kteríž tudyto jdete? Pohleďte a vizte, jestli bolest podobná bolesti, kteráž jest mi učiněna Jer.1.12“), a na levé straně: „Becke, Teschen“. Při stoupání ulicí nahoru se nám za zády postupně odhaluje panoráma Slezských a Moravskoslezských Beskyd. Vlevo míjíme kopeček 351, na kterém je umístěna anténa mobilní sítě a po chvíli projdeme viaduktem nad ul. Granicznou (státní cesta č. 1 a mezinárodní E75 a E462), která vede směrem k hraničnímu přechodu. Mírné stoupání nás dovede na hřeben kopce Pikiety a ulici téhož jména, ze které odbočíme vpravo. Po levé straně na parcele č. 107 uvidíme obnovený kamenný kříž znovu podobný „boží mukovým“ s nápisem: „Kłaniamyć się Panie Jezu Chryste i błogosławimy Tobie, Żeś przez Krzyż i mękę Twoją odkupił świat! Fundatorowie Adam i Ewa Wybrańcowie właściciele tej realności. Poświęcenie tego Krzyża odbyto w śierpniu 1906 r.” (překlad: „Klaníme se ti Ježíši Kriste a žehnáme ti, že jsi skrze kříž a svá muka vykoupil svět! Fundátoři Adam a Eva Wybrańcovi, majitele této reality. Vysvěcení tohoto kříže se konalo v srpnu r. 1906“) (fot. 69). Vedle se nachází autobusová zastávka PKS Cieszyn Pikiety. Název „Pikiety“ se odvozuje od vysunutých hlídek, které střežily baráky a sklady střelného prachu a munice (dnes již neexistují). Tyto budovy byly mimo město mezi kaplí „Boží muka“ a hospodou stojící na samotném kopci.
      Zakrátko asfaltová cesta odbočuje vlevo směrem k Zamarskám a míjí od severu kopec 379. Trasa vede přímo ul. Pikiety, která se v tomto místě mění v polní cestu. Jdeme pořád nahoru směrem k dvěma domům (bílý a béžový). Od domů se rozprostírá panoráma na Zamarsky a pásmo Beskyd od Palenice, přes Klimczok, Skrzyczne, Baraní Horu, Čantoryji, Malou a Velkou Kozubovou, Ostrý, Javorový, Velkou Lipovou, Travný, Lysou horu, až k Ondřejníkům. Zleva se táhne údolí potoku Boguniówka a zprava Sarkandrovce. Pokračujeme na západ, mírně dolů terénní cestou (ul. Wichrová v Zamarskách) pokrytou dvěma řadami betonových desek. Po chvíli odbočíme vpravo.
      Když mineme osamocený statek, dojdeme k rokli (zleva). Za ní odbočíme vpravo na travnatou širokou mez, která nás povede podél elektrický sloupů až skoro na vrch kopce Połuchnia o výšce 376 m n.m. Za vrcholem odbočíme doleva na ul. Zamarskou, kterou se dáme mírně dolů. Ulice je z počátku polní cestou, ale u prvních stavení přechází ve zpevněnou silnici. Dojdeme k viaduktu nad ul. Granicznou (fot.70), kde nás čeká velice klikatý a orientačně obtížný úsek. Proto musíme velice pečlivě sledovat označení trasy. Za viaduktem odbočíme z ul. Zamarské a vydáme se vpravo kolem plotu zahrádkářské osady „Złocień“ a za chvíli vlevo, pořad podél plotu. Dále jdeme šikmo přes pole ke sloupu vysokého napětí. Před sloupem odbočíme šikmo doleva a jdeme širokou polní mezi směrem na jih. Vpravo vidíme dva nové domy a před námi se rozprostírá překrásný rozhled na celý masiv Slezských a Slezsko-Moravských Beskyd (od hor Równica přes Čantoryji, Tuł, Jesieniowa, Stožek, Girovou, Polom, Kozubovou, Ostrý, Javorový, po Lysou horu), Těšín s Piastovským sídlištěm a západním Bobrkem. Když přejdeme asi 200 m dojdeme k místu, kde jsou přípravné práce na novou cestu a zde odbočujeme vpravo. Jdeme travnatou, skoro neviditelnou stezkou. Za chvíli jsme na ul. Barteczka a zde jdeme vlevo. Jsme na Preserovce na okraji doliny potoka Sarkandrovec (fot. 71). Tato dolina je stále před námi od chvíle, kdy jsme se vzdálili od ul. Zamarské. Napravo míjíme dva urostlé duby, jasan a habr. Než dorazíme k sídlišti Bobrek východní můžeme znovu obdivovat výhled na hory Klimczok, Równica, Čantoryje, Jesieniowa a Tuł.
      Kráčíme dolů ul. F. Barteczka a míjíme zleva nové domy na sídlišti Bobrek východní z konce 90. let 20. stol. Za sídlištěm narazíme na plot a budovy závodu „Elektrometal“. Dojdeme k ul. Stawowé. Z levé strany naproti „Elektrometalu“ je autobusová zastávka Stawowá. Trasa odbočuje doprava na ul. Stawowou, a poté hned doleva na ul. K. Brodzińského. Zde se setkáme se zelenou Vodní trasou. Projdeme společně podél rodinných domků a u křižovatky s ul. T. Kościuszky se naše trasa spojí s černou Bobreckou trasou. Tady také končí zelená Vodní trasa. Přejdeme můstek přes Bobrówku, odbočíme doprava společně s černou trasou na ul. Czarny Chodnik. Od tohoto místa se objevují také zelené znaky trasy Rezervacemi. Procházíme kolem zahradnictví (květinářství) mezi železniční tratí směr Cieszyn- Bielsko Biała a potokem Bobrówka. Dojdeme k viaduktu. Pod ním z pravé strany trasy stojí kaple, od které před léty na svou poslední cestu odcházeli zločinci odsouzení k trestu smrti. Popraviště se nacházelo na tzv. hoře odsouzených na svahu Malého Javorového. Rozsudky vykonával městský kat, jehož si často z Těšína „půjčovala“ jiná města. Před kaplí, na pravém břehu Bobrówky vidíme korunu urostlého dubu – památného stromu – obvod kmene 447 cm. Za viaduktem odbočíme na ul. Bobreckou vlevo a po přechodu přes koleje se vydáme doprava na ul. F. Hajduka. Odtud už jen asi 100 m k budově kolejového nádraží, kde trasa končí.