Těšínské nej
Text: Irena Adamczyk, Janusz Spyra, Renata Karpińska
Překlad z polštiny: Irena Adamczyk
Fotografie: Renata Karpińska, Joanna Rzepka–Dziedzic, Paweł Halama, Mariusz Makowski, Wojciech Woźniak
Obrazové přílohy exponátů a dokumentů ze sbírek: Muzeum Śląska Cieszyńskiego, Cieszyn, Książnica Cieszyńska, Cieszyn; Archiwum Państwowe Katowice O/Cieszyn; Muzeum Okręgowe, Bydgoszcz, Urząd Miejski, Cieszyn a z publikací: H. Wawreczka, J. Spyra, M. Makowski „Cieszyn, Czeski Cieszyn na starych widokówkach i fotografiach” WART, Nebory 1999 a M. Ludvíková „Moravské a slezské kroje, kvaše z roku 1814”, Moravské zemské muzeum, Brno 2000.
Nejstarším městem
městem v Polsku by byl Těšín, kdybychom legendu o jeho založení v roce 810 třemi syny polského knížete Leška III. Bolkem, Leškem a Těškem považovali za pravdivou.
Nejstarším slovanským hradiskem
na území Těšínského Slezska byla lokalita zvaná „Těšinisko“ (dnes Chtěbuz-Podobora, asi 5 km od Těšína), které bylo zničeno koncem 9. stol. a vůdčí roli převzalo tehdy hradisko na Zámeckém vrchu.
Nejstarší zděnou stavbou,
dochovanou v tak dobrém stavu, na území Slezska je románská rotunda sv. Mikuláše a Václava z 11. stol., která se nachází na Zámeckém vrchu v Těšíně
Nejstarší zmínka o Těšíně
se nachází v bule papeže Hadriána IV. pro vratislavského biskupa Waltera z 23. dubna 1155.
Nejstarší zděná věž
poslední obrany z 13. stol. se nachází na Zámeckém vrchu.
Nejdéle vládnoucí linií
Piastovců na Horním Slezsku byla dynastie těšínských Piastovců, kteří zde panovali v létech 1290 až 1653. V 1. polovině 17. stol. patřili zřejmě k nejzadluženější knížecí rodině na Slezsku.
Nejstarším orgánem
nově se rodícího polského státu byla Národní rada těšínského knížectví, která vznikla 19.10.1918 v Národním domě jako nadstranický orgán, reprezentující polský národ na Těšínském Slezsku.
Nejvlivnějším těšínským knížetem
byl Přemyslav I. Nošák vládnoucí v létech 1358-1410, který dělal od roku 1355 kariéru na dvoře českého krále a císaře Karla IV.
Nejcennější kamennou sochou
je madona s dítětem zhotovená z pískovce. Její objev na začátku 21. stol. pod 32 vstvami přemaleb vyvolal nemalou senzaci.
Nejstarší mincí nalezenou
v Těšíně je zlatá keltská mince z 1. stol. př.n.l. Byla objevena v roce 1951 na Zámeckém vrchu a patří mezi tzv. mušlové mince, typické pro kulturu východních Keltů.
Nejstarší těšínskou mincí
je halíř knížete Přemyslava I. Nošáka, vyražený před rokem 1384. Jediný exemplář, který známe, se nachází ve sbírce muzea v Bydgošti.
Nejstarší radnice
v Těšíně nevíme, kde se přesně nacházela. Nějakou dobu bylo sídlo konšelů na dnešním Divadelním náměstí.
Nejznámější ulicí
ve městě byla a je ul. Hluboká nazývaná také v archiváliích Polská. Spojovala zámek s náměstím, byla hlavní komunikační a obchodní tepnou.
Nejstarší kuří vejce
v Těšíně bylo nalezeno během archeologického výzkumu na ul. Široké.
Nejstarší vzory a kroje oděvů
se dochovaly v cechovní knize těšínských krejčích z 16. století.
Nejznámější lovecké pušky
Nazývané „těšínky” se od 2. poloviny 16. stol. vyráběly v Těšíně. Sloužily k lovení ptáků, a proto se jim také říkalo „ptašničky”.
Nejstarším židovským objektem
Nejstarším židovským objektem na území Těšína je tzv. starý židovský hřbitov, který se nachází na ul. Hažlaské.
Největší nákazu
Největší nákazu v dějinách zažil Těšín v roce 1585, kdy na Slezsku zemřelo několik desítek tisíc osob a v samotném Těšíně 3 tisíce.
Nejdivnější květina
Nejdivnější květina která se na jaře objevuje v těšínských lesích a také zahradách, se jmenuje hvězdnatec čemeřicový neboli těšínské kvítko (Hacquetia epipactis).
Nejstarší nemocnice s lékárnou
Nejstarší nemocnice s lékárnou vznikla v létech 1697-1714 u kláštera a kostela bonifratrů.
Největším evangelickým kostelem
Největším evangelickým kostelem v Polsku je kostel Ježíše v Těšíně, který vznikl v roce 1709 na základě altranštadtské dohody mezi švédským králem Karlem XII. a císařem Josefem I.
Největší politickou a společenskou událostí
Největší politickou a společenskou událostí v životě Těšína v 18. stol. bylo uzavření tzv. těšínského míru v kvěnu roku 1779.
Největší strach
Největší strach mezi občany dávného Těšína vzbuzoval kat. Těšín vlastnil hrdelní právo za těžké zločiny, které byly spáchány na jeho území a od konce středověku zaměstnával svého kata, kterého pronajímal za vysoký poplatek také jiným městům.
Nejslavnějším zbojníkem
Nejslavnějším zbojníkem na území Těšínska byl Ondrášek.
Největší požár
Největší požár zničil Těšín 5. května roku 1789. Shořelo prakticky celé město s výjimkou několika domů na předměstí
Nejstarší nepřetržitě fungující muzeum
Nejstarší nepřetržitě fungující muzeum ve střední Evropě se nachází v Těšíně. Jeho zakladatelem byl v roce 1802 kněz Leopold Jan Šeršník
Nejdéle funkci starosty
Nejdéle funkci starosty Těšína plnil Alois Kaufmann, který se narodil ve Vidnavě v roce 1772
Nejdivnější lidově-empírový kroj
– těmito slovy by se dalo popsat kroj z Těšína a jeho okolí, který se dochoval v podobě nejstarších akvarel ze začátku 19. stol. v brněnském muzeu.
Největší spotřeba stříbra
Největší spotřeba stříbra a velké množství zlatnických dílen jsou spojené s těšínským a jablunkovským krojem.
Největší tiskárna
v Těšíně a jedna z největších v Monarchii patřila od roku 1806 rodině Prochasků.
Nejstarší elektrické osvětlení
Nejstarší elektrické osvětlení v Těšíně bylo spojeno s II. Slezskou průmyslovou a zemědělskou výstavou, která se zde konala v roce 1880
Nejslavnější máslo
Nejslavnější máslo se vyrábělo v těšínské mlekárně a s názvem Teebutter putovalo na císařský stůl a do vídeňských obchodů.
Nejjasnější Veličenstvo císař František Josef I.
Nejjasnější Veličenstvo císař František Josef I byl v Těšíně čtyřikrát
Nejaktivnější společenský a veřejný život
v Těšíně vzkvétal před 1. světovou válkou. Ve městě, ve kterém žilo tehdy kolem 16 tisíc obyvatel, působilo 179 různých,
Největším těšínským sběratelem
byl Bruno Konczakowský (1881-1959), syn obchodníka s železem. Během studií ve Vídni se začal zajímat o historické a umělecké památky, hlavně pak o zbraně.
Nejkratší tramvajová trasa
Nejkratší tramvajová trasa a nejkratší dobu fungující tramvajové spojení v Rakousko-uherské monarchii se nacházelo v Těšíně
Největší továrnou
Největší továrnou v Těšíně před 1. světovou válkou byla továrna na ohýbaný nábytek Jakuba a Josefa Kohnů.
Největším architektonickým dílem
Největším architektonickým dílem na začátku 20. století byla budova divadla.
Největším zdrojem příjmu
příjmu těšínských měšťanů a města jako celku byla celá staletí výroba a prodej alkoholu, především piva a vína. V 2. polovině 15. stol. měšťané získali od těšínských knížat výhradní právo prodeje těchto nápojů na území města a vedlejších vesnic do vzdálenosti jedné míle.
Nejdéle fungujícím podnikem
Nejdéle fungujícím podnikem v Těšíně je pivovar.
Nejkrásnějšími stromy,
které kvetou v Těšíně brzy z jara jsou magnólie. Z bezmála 125 druhů těchto stromů rostou v Těšíně čtyři.
Největším městem v Evropě
Největším městem v Evropě je Těšín.
Nejchutnějšího „muřina“,
neboť takový název má tradiční těšínské pečivo, můžeme ochutnat o Velikonocích. A co se skrývá pod tímto pojmem? Kynuté těsto ve tvaru malého bochníku s uzenou šunkou nebo salámem uvnitř.
Největší smůlu
v Těšíně přinášelo, podle všeobecného mínění, podloubí domů na rohu ulic Hluboká a Olšaka. Smůla provázela hlavně studenty, např. před zkouškami.
Nejpopulárnějším zákuskem
v Těšíně je štrúdl původem z Vídně, který se plní jablky (někdy tvarohem nebo mákem). Servíruje se teplý, nebo studený, se šlehačkou a zmrzlinou nebo jenom posypaný moučkovým cukrem.
