PRŮBĚH TRASY OZNAČENÉ MODROU BARVOU (OBR. 6):
AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ PKS – ul. W. KORFANTEGO – ul. BIELSKA – ul. J. U. NIEMCEWICZA – ul. J. PRZYBOSIA – ul. L. STAFFA – ul. Z. KOSSAK-SZATKOWSKIEJ – ul. NA WZGÓRZU – chodník od parkoviště k ul. G. MORCINKA (vedle sídlištní pekárny) – ul. W. KARGERA – ul. gen. J. HALLERA – ul. JASTRZĘBIA – ul. PUŃCOWSKA – ul. A. MICKIEWICZA – ul. K. PRZERWY-TETMAJERA – ul. W. SIKORSKIEGO – ul. BŁOGOCKA – ul. P. STALMACHA – ul. H. SIENKIEWICZA – pl. KOŚCIELNY – ul. WYŻSZA BRAMA – GÓRNY RYNEK – ul. J. KOCHANOWSKIEGO – ul. W. KORFANTEGO – al. O. MADECKIEGO – ul. F. HAJDUKA – VLAKOVÉ NÁDRAŽÍ PKP.
Délka trasy – 10 km.

      Procházku začneme u autobusového nádraží PKS (vchod od ul. Korfantého). Na rondu projdeme ul. Kolejovou a pokračujeme dále ul. Korfantého a od benzinové pumpy ul. Bielskou. Vlevo míjíme klasicistický dům č. 55 s charakteristickým portikovým vchodem na dvou sloupech (č. 55). Vejdeme na nádvoří domu (tak jako firmy FUH „ELMET“). Můžeme si prohlídnout starý měšťanský dům z přelomu 18. a 19. století (dnes opuštěný) s valbovou lomenou střechou (fot. 96). Jdeme dál podél plotu u univerzitního parku spolu se zelenými znaky až k ul. Bielské a Paderewského. Brzy zelené znaky jdou vlevo na ul. Brodzińského. Míjíme budovy pobočky Slezské univerzity (informace o univerzitě ve 4. kapitole). V parku kolem rektorátu rostou pěkné statné stromy: lípa srdčitá, lípa velkolistá, jírovec maďál, jilm vaz, liliovník tulipánokvětý, borovice vejmutovka (138cm/18 m), javor mléč (170 cm/12m) a památný strom – javor mléč varieta „Schwedleri“ obvod 294 cm, výška 22 m. Když mineme univerzitní budovy (fot. 97) odbočíme vpravo na ul. U. Niemcewicze, potom vlevo na ul. J. Przybosia a opět vlevo na ul. L. Staffa. Pokračujeme neustále nahoru kolem nové rodinné zástavby. Z levé strany vidíme sídliště Bobrek a pahorky kolem severní části Těšína. Brzy dojdeme na ul. Z. Kossak-Szczucké a dáme se vpravo. Stoupáme do kopce a před sebou máme sídliště „Podgórze“. Ocitneme se na svahu, kousek od sídlištního parkoviště. Před sebou máme krásný výhled s půvabnou vyhlídkou (popis ve 4. kapitole). Po krátkém odpočinku se vydáme na další cestu. Asi po 400 m dojdeme na ul. Na Wzgórzu, kterou pokračujeme vlevo. Dostaneme se k sídlištnímu parkovišti, kde končí cesta. Jdeme uvnitř sídliště, vlevo je malé údolí, ve kterém se kdysi nacházel rybník a dnes je zde klouzačka pro místní děti. Míjíme pekařství a dojdeme na ul. G. Morcinka, kterou přejdeme a ocitneme se na ul. W. Kargera. Je sice plná výmolů, ale zpevněná. Vpravo se nachází veliký sad, za kterým je nevelká kotlinka s několika malými rybníky. Z levé strany za plechovými garážemi je obec Krasna, obklopená kopci, mezi kterými se vyjímá Kamienec. Dojdeme na křižovatku s ul. Siennou. Zde máme před sebou rozlehlé panoráma na Slezské Beskydy. Velice dobře je vidět Równici, Čantoryji, Stožek, Ostry, Jasieniowy, Tuł a Chełm.
      Jdeme vpravo podél velkého sadu. Z levé strany ulice stojí budovy z 19. stol. Dojdeme na ul. gen. J. Hallera a pokračujeme vlevo. Jsme na Mnisztwě. Vznik této čtvrti Těšína je spojen s mnichy – těšínskými dominikány. Ti v 15. stol. vlastnili kromě zahrad u kláštera v centru města také statek, který byl nazýván „statkem mnichů „ – proto se název čtvrti od nich odvozuje. Tento majetek byl Habsburky v r. 1775 rozparcelován. Od r. 1888 okrajem vesnice vede železniční trať a byla tady postavena železniční zastávka. Z pravé strany míjíme několik nových domů, starý klasicistní kostel, který byl vysvěcen v r. 1900 a nový farní kostel Narození sv. Jana Křtitele, vysvěcen v r. 1992. Jeho autorem byl známý architekt ing. Edward Kisiel. Dojdeme do centra Mnisztwa (křižovatka ulic: gen. J. Hallera, Słowicza a Jastrzębia). Na návsi stal kdysi pomník obyvatelů Mnisztwa, kteří padli v 1. světové válce. Původně bylo na něm 15 jmen, dnes je zde jenom nápis: „Na pamiątkę odrodzenia państwa polskiego, Mnisztwo, 1.XI.1918 r.” (překlad: „Na památku obrození polského státu, Mnisztwo, 1.IX.1918 r.“). Naproti stojí budova staré školy z 1906 r. Dnes je v ní umístěna školka č. 7. Na rohu ul. J. Hallera a Słowicza jsou budovy požární zbrojnice. Stará budova požární zbrojnice zde stála od r. 1911 až do r. 2000.
      Organizace „Macierz“ (Matice) vznikla v Mnisztwě v r. 1925. V roce 1939 byl postaven „Dom Macierzy“ (Matiční dům), ke kterému dojdeme ul. Słowiczou (asi 50 m od centra). Na fasádě je umístěna pamětní deska věnována T. Tomiczkovi, aktivistovi Macierzy, členu ZWZ (poznámka překladatele: Związek Walki Zbrojnej – Svaz ozbrojeného boje), účastník odboje, který byl zavražděn Němci v 2. prosince 1942 r.
      Z centra jdeme vpravo na ul. Jastrzębí a brzy se ocitneme v nej-vyšším bodě kopce (357 m n.m.). Vedle domu č. 28 je skvělý vyhlídkový bod, odkud můžeme pozorovat panoráma Slezských Beskyd: Równici, Czantoryji, Tuł, Jasieniowou, Mołczyn, Wróżnou, Kojkovickou horku, Farskou horku, Koňský les. Jdeme dolů a míjíme stále hustší zástavbu až dojdeme k hranici města s obcí Puńców na křižovatce ulice Jastrzębí, Dębowé a Puńcowské. Je tu můstek na bezejmenném potůčku, přítoku řeky Puńcówky. Odbočíme vpravo na ul. Puńcowskou. Míjíme starou zástavbu z 19. a počátku 20. stol. a také moderní zástavbu, někdy architektonicky zajímavou. Zde také stojí moderní kaplička Matky Boží těšínské. Dojdeme k nemovitosti č. 104. Majitelem je chovatel, velký milovník ptáků. Na zahradě jich chová kolem 70 druhů. Jsou zde: husy, kachny, pávi, labutě, bažanti a papoušci. Chová také exotické černé labutě, které pocházejí z Austrálie. U nemovitosti č. 74, roste urostlá borovice černá.
      Dojdeme k prvním zástavbám sídliště ZOR (popis ve 4. kapitole). Míjíme zděnou kapličku Matky Boží Těšínské, která stojí na rohu ul. Puńcowské a Długé. Projdeme 200 m a dáme se vlevo na ul. A. Mickiewicze. Jdeme mezi sídlištní zástavbou. Na sídlišti byl v r. 2000 postaven Dům pokojného stáří. Za domem stojí vysoká věž televizního vysílače, který umožňuje obyvatelům Těšína dobrý příjem televizních pořadů, vpravo je restaurace.
      Jdeme dolů ul. A. Mickiewicze. Z levé strany se táhne zahrádkářská osada „Celma“. Z ulice je výhled na hraniční pásmo (Koňský les, Farská horka). Míjíme zleva Dům zahrádkáře a zprava rodinné domky. U brány k zahrádkám odbočíme vpravo na ul. K. Przerwy-Tetmajera. Jdeme podél upravených domů s krásnými zahradami. Vlevo v křoví, stojí vojenský bunkr z r. 1939, který měl podporovat obrannou linii Polské armády v případě invaze fašistického vojska (fot. 98). Odbočíme vlevo na ul. Sikorského a z levé strany máme zmíněný bunkr. Pokračujeme dolů a po chvíli odbočíme vpravo a dojdeme k ul. Błogocké. Jsme na okraji rezervace „Městský lesík nad Puńcowkou“ (fot. 99). Ve 30. letech minulého století zde stál skokanský můstek. V šedesátých létech pozůstatky můstku byly rozebrány. Jen těžko dnes můžeme najit místo, kde se nacházela startovní věž a rozběh. Všechno zarostlo trávou. Na terase, na které závodníci ukončili svůj skok, vyrostly stromy a vytvořily zde lužní les, les rostoucí v údolí řek nebo potoků (ekologická půda „Lužní les nad Puńcówkou“).
      Zde roste kromě olše šedé také vrba bílá, javor klen a v podrostu svízel přítula, kopřiva dvoudomá, krabilice chlupatá, dvouzubec trojdílný, blatouch bahenní, devětsil lékařský (listy jsou až 1 m vysoké a několik desítek cm široké), pižmovka mošusová, kakost hnědočerný, křídlatka japonská (fot. 100) a opletník plotní.
      Trasa našeho putování vede ul. Błogockou. Je to hlavní cesta Błogocic. Zde najdeme příklady zajímavé architektury: dům č. 42 (postaven v r. 1908) má prvek tyrolského stylu, dům č. 40 je eklektický (fot. 101) a č. 14 neoklasický. V dolní časti svahu (na pravé straně od ul. Kasztanové až k náměstí ks. J. Poniatowského) zde zeleň tvoří především jasany pensylvánské (stromořadí několik desítek stromů, největší má obvod 225 cm a je 21 m vysoký) a jabloně purpurové (na levé straně ulice – největší exemplář: 87 cm obvod kmene a 3 m výška). V zahradě domů č. 42 roste největší těšínský buk lesní jeho červená varianta (209 cm/22 m) a také největší dub červený zlatá varianta (190 cm/19 m). Vpravo míjíme budovu a zahradu veřejné školy SO č. 1 (č. 19). V této zahradě roste největší liliovník tulipánokvětý ve městě (fot. 102 a 103), s originální „svícnovou“ korunou (350 cm/24 m). Míjíme komplex budov bývalých kasáren z 19. stol., ve kterých od r. 1918 pobýval 100. CK pěchotní pluk rakouské armády a později 4. PSP (4. pluk horských střelců). Vlevo se nachází dům č. 24 postaven v letech 1931-35, bývalý „Dům vojáka“, dnes Dům sportu a turistiky, ve kterém se také nachází celoroční turistická noclehárna pro mládež. Na zdi se nachází památní tabule. Vlevo za hřištěm vidíme budovy základní školy vyššího stupně. Dojdeme k domu č. 12, v jehož v zahradě rostou dva památné stromy exotické jinany japonské (224 cm/ 30 m a 232 cm/ 20 m). Míjíme velice pěknou vilovou zástavbu z meziválečného období (vlevo) a stavbu Okresní policie (zprava). Dojdeme na náměstí ks. J. Poniatowského (popis v 1. kapitole).
      Jdeme dolů ul. P. Stalmacha na ul. H. Sienkiewicze. Míjíme z levé strany budovu bývalého gymnázia Matice Těšínského Slezska (popis v 1. kapitole, č. 16). Na pravé straně ulice je Kostelní park. Je to zbytek porostu z bývalého hřbitova, který se zde nacházel v letech 1709-1887. Okrasou parku jsou památné stromy: 17 jírovců maďalů (223-383 cm/20-22 m), javor mléč (236 cm/14 m), 3 borovice vejmutovky (fot. 104) (150 cm/ 20 m, 182 cm/20 m a 195 cm/20 m) a také stromy, které nejsou památními: trnovník akát (230 cm/20 m), topol berlinský (275 cm/22 m), dřín jedlý na jaře osypaný žlutým kvítím (fot. 105), a ke konci léta výbornými lesními jahodami (fot. 105a), olše lepkavá a platan javorolistý. Odbočíme za plotem parku a dojdeme na Kostelní náměstí (popis architektonických objektů v 1. kapitole, č. 18, 19, 20, 21 a 22). Zde se také nachází několik významných památných stromů: lípa velkolistá (397 cm/22 m), tři jírovce maďal (337 cm/24 m, 362 cm/22m a 371 cm/22 m) a také jiné stromy: modřín evropský, javor stříbrný, lípy malolisté, tři duby letní a největší v Těšíně pajasan žláznatý (184 cm/16 m). Ve stínu stromů stojí pomník evangelického kněze, kazatele, pedagoga, básníka, skladatele, slovanského „Lutra“ Jiřího Třanovského, (1591-1637) původem z Těšína, autora kancionálu „Cithara Sanctorum“.
      Odbočíme doleva na ul. Wyższa Brama (popis w 1. kapitole) a dojdeme do Górného Rynku (popis v 1. kapitole). Odsud jdeme ul. J. Kochanowského na náměstí ks. J. Londzina (popis v 1. kapitole), kde odbočíme doprava na ul. W. Korfantého. Hned za plotem klasicistní budovy Domu sociální péče z r. 1887 odbočíme vlevo a půjdeme asfaltovým chodníkem (al. O. Madeckého). Vpravo míjíme sídlo bytového družstva „Cieszynianka“ a strmou cestou dojdeme na prostranství před vlakovým nádražím (PKP). Zde naše putování končí.