TRASA JE OZNAČENA ZELENOU BARVOU (OBR. 9):
Vlakove nádraží (ulice Nádražní) – ulice Jablunkovská – ulice Viaduktová – ulice Alšova –ulice Koperníková – ulice Hrabinská – ulice Slezská – ulice Hornická – lesopark Hrabina –vodní nádrž Hrabina – ulice Lipová – ulice Sokolovská – ulice Komenského – ulice Divadelní – nám. Dr. Martina Lutthera – ulice Gymnazijní – ulice Komenského – ulice Tyršova – ulice Frýdecká – ulice Svojsiková – parkoviště Billa – vlakové nádraží (ulice Nádražní)
Délka trasy – 6,5 km

Milí návštěvnici, vítáme vás v našem městě Českém Těšíně!
      Provedeme vás velkou prohlídkovou trasou za poznáním přírodních a dalších zajímavostí tohoto známého pohraničního města, které vzniklo rozdělením historického Těšína – Cieszyna 28.7.1920 (první písemný záznam pochází z roku 1155) a má k 1.3.2001 26.573 obyvatel. Hranicí mezi Cieszynem v Polsku a Českým Těšínem se stala řeka Olza (Olše).
      Tato trasa nás nepovede do centra (k tomu slouží trasy 1 a 2) nýbrž nádražním podchodem na Jablunkovskou ulici. Nejdříve si ovšem povšimneme nádražní budovy ČD (fot. 14) která pochází z roku 1889, tehdy nahradila původní nádražní budovu z roku 1871 v blízkosti Jablunkovské ulice. Její vznik úzce souvisel se stavbou spojky Bohumín-Těšín z roku 1869, pozdější spojka pak směřovala na Žilinu a Frýdek. Dnešní těšínský železniční uzel spojuje tah Praha-Košice s přípojnými tratěmi do Ostravy, Frýdku-Místku a přes Cieszyn do města Bielsko-Biała v Polsku. Stojíme-li zády k nádražní budově, máme hned vpravo budovu České pošty z roku 1931 (projekt pražského architekta ing. Zdražila) a proti nám hotel Piast rovněž z roku 1931 (projekt místního arch. E. Davida).
      Z železničního podchodu nevystoupíme rovně, nýbrž po posledním schodišti vpravo na výše zmíněnou ulici Jablunkovskou. Půjdeme po ní vpravo až na velkou světelnou křižovatku s ulicí Frýdeckou a Ostravskou. Budeme pokračovat po chodníku podél dalšího železničního podchodu (malého, tzv. Demellochu, pojmenovaného takto podle bývalého těšínského starosty Jana Demla z 2. pol. 19. stol.) téměř přímo na ulici Viaduktovou. Přejdeme světelný přechod a krátká ulice Viaduktová nás přivede k ústí ulice Alšovy. Vydáme se po ní a na její křižovatce s Komorní si na levé straně povšimneme památného stromu jasanu ztepilého (fot. 116). Vlastníkem stromu, jehož stáří se odhaduje na více něž 150 let, je jako u jiných památných těšínských stromů MěÚ a památným byl vyhlášen 2.2. 1998. Charakteristika stromu: výška 21m, výška koruny 15m, šířka koruny 10m, obvod kmene 4,2m.
      Alšovou ulicí dojdeme až na křižovatku s ulicí Koperníkovou. Dáme se po ní vpravo a na křižovatce s ulicí Hrabinskou odbočíme mírným obloučkem ul. Hrabinské vlevo. Celá tato část městské čtvrti Rozvoj představuje sídlištní zástavbu, která pochází z několika etap. Ostravské sídliště se začalo stavě v letech 1967 a dnes zde žije okolo 1600 obyvatel.O něco méně (asi o 1/5 nájemníků) má sídliště na Hrabinské ulici. První nájemníci se zde nastěhovali v roce 1963-64. Jako další v pořadí byl realizován vzorový projekt skupiny arch. J. Slezáka, který získal ve své době druhou cenu v celostátní soutěži o nejlepší architektonicky řešené sídliště. Nyní bydlí v panelových domech na tomto sídlišti zv. Mojská (mezi Slezskou ulicí a lesoparkem Hrabina) asi 1800 obyvatel.
      V závěru ulice Hrabinská zabočíme vpravo, projdeme asi 100m po Slezské ulici a pak zamíříme kolem menšího bloku Slezská 9 vlevo na ulici Hornickou. Po naší pravici se za šedým plotem nachází jezdecký klub při SZeŠ Č. Těšín. Je umístěn ve školním statku – vchod ze Slezské ulice. Klub se mimo jezdectví zabývá agroturistikou, hiporehabilitací, jízdou se spřežením a vlastním chovem koní. V jeho nabídce nechybí ani vyjížďky na koních pro veřejnost, k čemuž slouží mimo jiné i nedávno rozšířený jezdecký areál.
      Hornická ulice pak zatáčí vlevo a my po své pravici uvidíme městské koupaliště. Bylo vybudováno v 1. polovině 70 let 20. století na místě bývalé plovárny z roku 1924, která sloužila svému účelu až do zpřístupnění Těšínské přehrady.
      Za nepříznivého počasí se za koupalištěm vydáme chodníkem vlevo (za panelovými bloky – černé značení na plánku), projdeme lesoparkem Hrabina po jeho okraji na Ostravskou ulici a přejdeme ji k hrázi Těšínské přehrady. Chodník kolem ní (v závěru dočasně poničený stavbou rychlostní komunikace R48) nás pak zavede k silničnímu nadjezdu, projdeme pod ní na ulici Lipovou – podobně jako po cestě se zeleným značením.
      Bude-li však hezky, stočíme se za koupalištěm vpravo z kopečka dolů až k můstku přes potok Hrabinku a za ním zabočíme vlevo na pěšinku přes lesopark Hrabinu. První písemná zmínka o tomto smíšeném lesíku pochází z období vlády těšínského knížete Václava Adama II. (1540-79), který zde měl svou oboru na chov daňků. Od začátku 19. století byl lesík postupně upravován na park a místo oddechu a zábavy. I dnes slouží českotěšínským občanům k relaxaci a odpočinku Pěšinka lesoparkem vede zpočátku kolem Hrabinky, pak kolem jejich malinkých přítoků i přes ně (4 lávky z klád) nás dovede k závoře a odtud vlevo na Ostravskou ulici. Půjdeme kousek po ní vpravo a na křižovatce s Rybářskou ulicí se po Rybářské vydáme vlevo k vodní nádrži Hrabina (fot. 117) Byla vybudována na základě projektu na výstavbu přehrady v lesíku Hrabina z roku 1950. Stavbu si vyžádala především skutečnost, že hraniční řeka Olza, sloužící po dlouhá léta ke koupání, byla stále více znečišťována odpady z Třineckých železáren. Potůček Hrabinka, který tehdy protékala hlubokým údolím, byl přehrazen a po zpevnění násypu zde vznikla nepříliš široká, ale dlouhá vodní nádrž. Přestože je Těšínská přehrada určena převážně k provozování vodních sportů, patří v letních měsících k vyhledávaným místům odpočinku. Pravdou však je, že v její těsné blízkosti v současnosti probíhá výstavba rychlostní komunikace R 48.
      Cesta kolem přehrady nás dovede k budovanému silničnímu nadjezdu, my pod ním projdeme na křižovatku s ulicí Lipovou. Vydáme se po ní vlevo mírně do kopce, mineme na levé straně Vojenský opravárenský závod s menší tiskárnou FINIDR. (bývalá kasárna), a bude-li pěkné počasí, uvidíme v dálce před sebou část pásma Těšínských Beskyd- bájnou Čantoryji, v níž jsou podle pověstí nejstatečnější rytíři připraveni pomoci Slezsku v dobách nejtěžších a Velký Stožek, za Jablunkovským průsmykem pak vpravo Ostrý, Javorový s lanovkou, Ropici (1082m-nejvyšší hora těšínských Beskyd), Ropičku, Prašivou, v pozadí mezi nimi lze dokonce zahlédnout nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd Lysou horu (1323m). Lipová ulice nás dovede na rozcestí k ulici Sokolovské. Vydáme se po ní vlevo, před sebou po levé straně uvidíme nově vybudovaný Domov důchodců v Č. Těšíně a proti němu u zadního traktu nemocnice odbočíme vpravo na ulici Komenského. Brzy po ní přijdeme na křižovatku s ulicí Divadelní. Vlevo u šikmého chodníku k Těšínskému divadlu uvidíme mezi jehličnany nově zrekonstruovaný památník letců (fot. 118) našeho města a regionu, kteří zahynuli za 2. světové války. Byl odhalen 6. října 2000. Původně se na tomto místě nacházel památník obětem v boji proti fašismu, jehož součástí byl bitevní letoun IL 10, postavený na 130 cm vysoké podezdívce se dvěma zapuštěnými mramorovými tabulemi. Celý objekt byl doplněn parkovou úpravou a odhalen v říjnu 1965.
      Vrátíme se kousíček po Divadelní ulici a půjdeme nad malým parčíkem šikmým chodníkem vlevo kolem evangelického kostela Dr. Martina Luthera. Přes parčík vlevo je vidět Sídliště ONV z přelomu 40. a 50. let 20. století. Jedná se o stavebně zdařilé budovy s bohatou okolní zelení, ve kterých žije necelých 250 obyvatel.
      Evangelický kostel Dr. Martina Luthera je jednou z dominant městské čtvrti Rozvoj, jejíž silueta připomíná románskou baziliku. Kostel event. sboru a.v. ČCE byl postaven r. 1927 podle návrhu architektů Koziela a Schöna z Bielska a výstavbu realizovala firma E. Fulda z Českého Těšína. Farní budovu vystavěla o 4 roky později českotěšínská firma R. Lewak. Přes parčík před event. kostelem se po Gymnazijní ulici vrátíme nalevo na ulici Komenského a dojdeme jí k ZŠ Komenského (fot. 120). Její základní kámen byl položen 3. července 1923 a realizací stavby byly pověřeny firmy Nosek-Richter z Č. Těšína (hlavní budova), V. Felkl z Nového Bohumína (tělocvična) a Wicherek z Č. Těšína (byty pro ředitele a školníka) Celková předpokládaná cena činila cca 3,5 mil korun. Nová školní budova byla slavnostně otevřena 28. října 1924 a částečně tak vyřešila akutní nedostatek školních tříd, který vznikl po rozdělení města.
      Po levé straně na Tyršově ulici se nachází budova SZeŠ. Byla předána do užívání v roce 1929 jako budova okresního úřadu, který původně sídlil ve staré školní budově na ul. Sokola Tůmy. Byl zde také okresní soud, prokuratura, notariát, vězení a četnická stanice. Při celostátní reorganizaci územně-administrativního systému v roce 1960 ztratil Český Těšín statut okresního města a do uvolněných prostor na ulici Tyršové byla umístěna zemědělská škola. Pře Tyršovou ulici proti ZŠ Komenského se nachází malý parčík Komenského sady a městská poliklinika. Komenského sady byly založeny krátce po výstavbě okolních budov. Záštitu převzal Městský okrašlovací spolek. V parčíku byla také zasazena „Lípa esperantistů“ a umístěno několik bludných balvanů (fot. 119) z okolí Český Těšína, která dokumentují nejjižnější hranice severského zalednění v době mladších čtvrtohor (zhruba od 8000 let př.n.l.). Původně se zde nacházelo bojové letadlo IL. 10 z 2. světové války, které bylo později součástí památníku obětem v boji proti fašismu na prostranství za budovou Těšínského divadla.
      Od Komenského sadů projdeme kolem boční zdi ZŠ na Frýdeckou ulici a přejdeme ji ke Svojsíkově kaštanové aleji, nazvané na počest zakladatele českého skautingu A.B. Svojsíka. U ní se nachází sportovní areál se zimním stadionem zastřešeným roku 2000.
      Kolem České spořitelny a marketu Billa (stavby 90. let 20. století) dojdeme k železničnímu podchodu a u nádražní budovy ČD skončí naše procházka po Český Těšíně a jeho kulturně-historickými zajímavostmi a pozoruhodnostmi.