Bruno Konczakowski
* 1881, † 1959,
Narodil se jako syn těšínského obchodníka se železářstvím Josefa. Po dokončení školní docházky v Těšíně se učil v renomované obchodní škole Maxa Allina ve Vídni. Tam začal sbírat starožitnosti, hlavně staré zbraně, stal jejich opravdovým znalcem. Svou sběratelskou vášeň rozšířil po převzetí rodinné firmy v roce 1909, která se stala největší tohoto typu v regionu. Za své obchodní výsledky obdržel titul císařsko-královského dvorského dodavatele.
Své exponáty Konczakowski nakupoval v nejznámějších starožitnostech a na největších aukcích v Evropě. Kromě starých zbrani, začal také sbírat i jiné umělecké předměty: keramiku, starý nábytek, obrazy, staré hodiny. K jeho přátelům a blízkým známým patřili největší evropští a světoví sběratelé z přelomu 19. a 20. století. Po pádu Rakousko-Uherské monarchie zvětšil svou kolekci o exponáty, které nakupoval na císařských aukcích a u zchudlé šlechty. Svou sbírku vystavoval muzejním způsobem ve svém domě na těšínském Náměstí č. 19. Byl také vášnivým lovcem a v jeho lovecké chatě v Brenne byl na návštěvě i polský prezident Ignacy Mościcki. V roce 1938 daroval cennou sbírku východních zbraní Vojenskému muzeu [Muzeum Wojska] ve Varšavě. V roce 1939 byl uvězněn Němci a díky podpoře rodiny byl propuštěn z koncentračního tábora v Dachau. Naopak v roce 1945 ho povařovali za Němce a byl krátce internován. Podařilo se mu však zachránit svou sbírku, i když po válce omezil nákupy jen na staré knihy v antikvariátech ve své vlasti.
Zemřel během návštěvy ve své milované Vídni. Po jeho smrti byla kolekce na základě dohody mezi dědici a polským státem rozdělena. Největší a nejcennější část obdržely Státní umělecké sbírky na Vavelu v Krakově [Państwowe Zbiory Sztuki na Wawelu] a část Muzeum v Těšíně.