Jerzy Prutek
* 1807, † 1875,
Narodil se 7.4.1807 v rodině Andrzeje, tkalce a svobodného osadníka z předměstí Těšína z Brandýse. Po ukončení těšínské Hlavní školy a gymnázia (jako nejlepší žák) začal v roce 1825 studovat na filozofické fakultě na vídeňské univerzitě. Poté se zapsal na teologickou fakultu v Olomouci jako jeho strýček Pavel, který byl ve funkci generálního vikáře pro rakouskou část vratislavské diecéze. Na kněze byl vysvěcen v roce 1831 a začal službu ve farnosti ve Frýdku jako vikář a katecheta. V roce 1835se stal zástupcem ředitele v konviktu Cselesty v Těšíně, ale již v roce 1837 se stal učitelem a vychovatelem šlechtických synů v Hnojníku a pak ve Svitavce na Moravě. Sám osobně dál studoval a získal mj. titul doktora filozofických věd.
Do Těšína se vrátil v roce 1848 a stal se katechetou v Hlavní škole a pak i v jiných školách. Působil také jako kazatel a duchovní pastýř. Finančně přispěl na několik stipendií pro chudé žáky z těšínských škol, bez ohledu na jejich náboženskou příslušnost. V roce 1861 se stal poslancem Slezského sněmu v Opavě. Byl členem mnohých sdružení a spolků s liberálním postojem. V roce 1862 napsal dopis primasi premiéra Rakouska, s návrhem na vytvoření národní církve v Rakousko-uherské monarchii. Za to byl v roce 1864 suspendován v náboženské činnosti, ale své názory nezměnil. Naopak, rozvinul je v brožuře „Racionální kostel otce Prutka“, která vyšla v roce 1874 a věnoval ji těšínskému rabínovi Friedmannovi. V tomtéž roce byl exkomunikován, avšak měl podporu liberálních měšťanských kruhů a Městské rady v Těšíně, jejímž členem byl v létech 1861-64. Obdržel titul čestného občana Těšína. Když zemřel, město na vlastní účet uspořádalo smuteční rozloučení a jedna ulice byla nazvána jeho příjmením.