* 1824, † 1891,

Narodil se v Bażanowicích jako syn nižšího arciknížecího úředníka Jana a Zuzanny rozené Cichy. Po dokončení základní školní docházky se začal učit v evangelickém gymnáziu v Těšíně, kde v roce 1842 založil spolu s kamarády spolek, ve kterém se učili polsky. V letech 1843-45 studoval v Bratislavě, kde díky kontaktům se slovanofilem źudovítem Štúrem si upevnil přesvědčení o svém polském původu. Od roku 1845 studoval ve Vídni evangelickou teologii. Byl ve stalém kontaktu s polskými známými v Těšíně a přemlouval je, aby založili polské noviny. V roce 1848 se zúčastnil Slovanského sjezdu v Praze, kde veřejně prohlásil, že Slezané z Těšínského Slezska patří k národu polskému nikoli k českému. Po návratu do Těšína v srpnu 1848 převzal redakci novin „Tygodnik Cieszyński“, první číslo vyšlo v květnu 1849. Od srpna 1849 byl samostatným vydavatelem a redaktorem časopisu. Byl také iniciátorem vzniku mnohých polských spolků např.: Polská čítárna [Czytelnia Polska], Polské knihovny pro lid v těšínském knížectví [Biblioteka Polska dla Ludu Ksiestwa Cieszyńskiego]. Po pádu revoluce v roce 1848 časopis vycházel s malými přestávkami, od roku 1851 jako „Gwiazdka Cieszyńska“. Redaktorem časopisu byl skoro do konce života a kolem něj se vytvořila skupina představitelů polského národnostního hnutí. Po zrušení Čítárny v roce 1854 se polské národnostní hnutí soustředilo Stalmachem založeného Kasina a později Spořitelny. Po zavedení konstituční vlády v Rakousku v roce 1859 se Stalmach stal přívržencem polského národního tábora a „Gwiazdka Cieszyńska“ se stala tiskovým orgánem a tribunou, ve které se psalo o všech základních problémech místních lidí, kteří bojovali o práva své totožnosti a místo v politickém, společenském a ekonomickém životě. Díky osobním kontaktům s polskými haličskými politiky, zaujal Poláky žijící na Těšínském Slezsku a získal podporu vlivných Poláků z Vídně pro polský národní tábor a podařilo se mu rozšířit okruh odběratelů „Gwiazdki Cieszyńské“. Inicioval všechna polská předsevzetí. Mezi zásadní jeho počiny patří založení Matice školské pro knížectví těšínské [Macierz Szkolna dla Księstwa Cieszyńskiego] v roce 1885. Stal se jejím předsedou a byl to právě on, který sebral potřebné prostředky na otevření polských základních a středních škol.
V roce 1887 za doživotní rentu předal „Gwiazdku Cieszyńskou“ Sdružení katolického duchovenství [Komitet Katolickiego Duchowieństwa]. Poslední léta strávil psaním memoárů a vlastních literárních děl např. Księga Rodu Słowiańskiego 1889 a Cieszymir.