Sv. Melchior Grodziecký syn těšínského měšťana?
V roce 1995 byl papežem Janem Pavlem II. kanonizován mučedník, jezuita, Melchior Grodziecký. Podle tradice a literatury se narodil v šlechtické rodině Grodzieckých z Brodů, která žila na území Těšínského Slezska v 16. a 17. století. O osobu Melchiora Grodzieckého se zajímalo mnoho badatelů, ale v početných životopisech se nachází spousta nesrovnalostí a také faktografických rozdílů. Doposud chybí kritická bibliografie.
Tragické události, které se odehrály na začátku září roku 1619 v Košicích, kdy vojáci Bethlena Gabora zavraždili tři katolické kněze: Štefána Pongrače, Marka Štefána Križe a Melchiora Grodzieckého, byly popsány tehdy žijícími jezuity a uloženy v jezuitském archivu. Zajisté se mezi lidmi šířila vyprávění o tragické smrti kněží, a proto se také tito mučedníci stali objektem zkoumání tehdejších badatelů. První popis budoucího svatého se objevil 63 let po jeho smrti a jeho autorem byl významný český historik, jezuita Bohuslav Balbín. Tento vynikající badatel přednášel také literaturu na jezuitských kolejích v Čechách. Pracoval mj. v Brně, kde měl přístup k tamějšímu archívu.
Měl možnost studovat prvotřídní archiválie pojednávající o Melchioru Grodzieckém. Efektem tohoto bádání je rozsáhlý životopis, ve kterém klade důraz na Melchiorův život v řádu. Podle B. Balbína Melchior Grodziecký pocházel ze šlechtické rodiny Grodzieckých z Brod na Těšínském Slezsku. B. Balbín ve svém zpracování uvedl jasnou příbuznost se zmíněnou rodinou, a to že Jan Grodziecký, olomoucký biskup, byl jeho strýcem. S jistotou můžeme říci, že tento historik znal dílo B. Paprockého Zrcadlo Slavného Margkrabstwy Moravského z roku 1593, kde se nachází přesný popis rodiny Grodzieckých z Brodů. Na základě toho můžeme usuzovat, že podle Balbína byl otcem Melchiora Henryk, bratr biskupa Jana. K tomuto závěru došel asi takto: neznal slovanský pravopis tohoto příjmení, ale znal osobu biskupa Jana Grodzieckého, jehož příjmení v latině zní Grodecius a jehož rodina pocházela z těšínského knížectví. Kromě toho ostatní dva zavraždění byli ze šlechtických rodin a proto dospěl k názoru, že i Melchior měl šlechtický původ. Tato zjištění měla vliv na pozdější zpracování životopisu košického mučedníka.
Další krátká zmínka o Melchioru se nachází u Nicolase Henelia von Hennenfeld, který znal Balbínovo dílo a na jeho základě podal hlavní události ze života Melchiora a také to, že byl šlechticem a příbuzným olomouckého biskupa. Další větší životopis publikoval v rozsáhlém díle na téma jezuitského řádu v Čechách historik a jezuita z 18. století Jan Šmidl. Tento historik využíval archiv jezuitů, a proto zjištění J. Šmidla byla základním východiskem na téma Melchiora k pozdějším studiím. Po likvidaci řádu, na příkaz dvorské kanceláře ve Vídni v roce 1774 a pak opakovaně v roce 1782, byly převezeny všechny nejcennější archiválie do hlavního města a tam se většina z nich do dneška nachází. Část byla navrácena v roce 1920 do Československa a dnes se nacházejí v Národním archivu v Praze. Intenzivní bádání o osobě Malchiora Grodzieckého bylo započato teprve ke konci 19. století a bylo spojeno s procesem beatifikace, který byl zakončen v roce 1905. Druhé období studií životopisu Melchiora Grodzieckého začalo s jeho kanonizací. Vznikla zpracování publikovaná hlavně v Polsku a na Slovensku. Informace o něm můžeme najít také v hagiografické literatuře a také v literatuře pojednávající o jezuitech.
Když shrneme dosavadní poznatky o původu a dětství Grodzieckého, dospějeme k názoru, že naše znalosti jsou skromné. V literatuře najdeme čtyři letopočty, kdy se údajně měl narodit: 1581, 1582, 1583 nebo 1584, i když J. Šmidl uvádí, že Melchior vstupuje do jezuitského řádu 22. května roku 1603, když mu bylo dvacet dva let, a toto tvrzení založil na datech z katalogu přijatých do řádu. Na základě těchto poznatků můžeme říci, že se Melchior narodil v roce 1581 nebo nejpozději na začátku roku 1582. Ve všech zpracováních je stejná informace, že jeho otcem byl Henryk Grodziecký z Brodů (erb Radvan), pan Grodźce v těšínském knížectví. Avšak tuto teorii nedokládají prameny. Melchiorova matka se v literatuře neobjevuje. Další datum, které se objevuje a je spojené s životem Melchiora Grodzieckého, je rok 1595, kdy zřejmě vstoupil do jezuitské koleje ve Vídni. Jediný badatel, který měl výhrady k Melchiorově rodokmenu byl prof. Hermann Zebisch, který v dopise z 23. září roku 1932 řediteli těšínského muzea ing. Wiktorovi Kargerovi mj. Píše, že jméno Melchior může být řádovým jménem, poněvadž nemůže najít souvislosti s Grodzieckými z Brodů.
V literatuře na téma Melchiora Grodzieckého, a to zároveň ve starší i nové je napsáno, že jeho otcem byl Henryk (+1587). Již v 17. století B. Balbín informuje o tom, že Melchior pocházel z Těšína v těšínském knížectví ze šlechtické rodiny Grodzieckých z Brodů. Jediným vysvětlením, proč ho český historik považuje za šlechtice, je eventualita, že neměl materiály o jeho rodokmenu a latinská verze jeho příjmení byla identická jako u biskupa z 16. století. Kromě toho, jak jsem již dříve zmínili, jeho dva druhové v nepřízni osudu byli šlechtici, a proto Melchior mohl být také. Toto tvrzení bylo nekriticky přijato v celé literatuře. Při srovnání těchto faktů s informacemi z publikací o Melchioru se objevují další pochybnosti. Jestliže se narodil na začátku 80. let 16. století, mezi léty 1581 a 1584, jeho matkou by musela být Zofie Tschammerová, druhá manželka Henryka Grodzieckého. Již dříve zmíněny B. Paprocký, který znal velice dobře tuto rodinu, ve svém díle věnuje každému muži z této rodiny krátkou biografii. Chybí však jakákoliv zmínka o Melchioru. Jako děti Henryka a Zofie jmenuje jenom dvě sestry Annu a Helenu, o kterých věděl, že okolo roku 1593 nebyly ještě provdané. Ani mezi dětmi z prvního manželství nenacházíme Melchiora. Můžeme uvažovat o pravdivosti textů Paprockého. Víme, že po prohrané bitvě U Byczyny v roce 1588 prchl, jako stoupenec Zborowských a zároveň Habsburků na polském trůně, na Moravu. Na začátku pobýval na dvorech moravské šlechty. Nejdéle žil u olomouckého biskupa Stanislava Pawłowského z Pawłowic. Na biskupském zámku v Kroměříži sbíral materiály pro své dílo Zrcadlo Slavného Margkrabstwy Morawského. Jeho protektor, biskup Pawłowský byl nejenom hostitelem a finanční podporou, ale také mu zpřístupnil archiv olomouckého arcibiskupství a sdělil mu cenné informace. Biskup pocházel z Pawłowic, které se nacházely v pščinském panství a hraničily s těšínským knížectvím. Na začátku své duchovní kariéry získal podporu bratrů Grodzieckých, Jana a Václava. Grodziečtí byli celou dobu v blízkém kontaktu s biskupským dvorem. Biskupova sestřenice Anna se provdala za Kryštofa Grodzieckého, potenciálního Melchiorova nevlastního bratra. V době, kdy Paprocký pobýval v Kroměříži, bydlel tam také Krištofův bratr, Fryderyk Grodziecký. Můžeme dodat, že u Pawłowského pobýval v mládí také Kryštof. Podle českého heraldika Augusta Sedláčka B. Paprocký prohlížel také rodinný archiv Horeckých z Horky, rodiny manželky Fryderyka Grodzieckého, a díky tomu zpracoval její velice přesný rodokmen. Můžeme se domnívat, že právě Fryderyk byl pro Paprockého pramenem informací o rodině Grodzieckých. Z toho vyplývá, že tyto zprávy pocházely z velice věrohodného zdroje a nedostatek informací o nevlastním bratru Melchiorovi je takřka nemožný.
Proti této filiaci nasvědčují i jiná fakta. Když se v roce 1591 v zemském soudě jednalo o sirotcích po Anně a Heleně Grodzieckých, Melchior by měl tehdy kolem 10 let a proto i jemu by byl přidělen opatrovník a právně mu byla zapsána část majetku, ale o něm historické prameny mlčí. Podle zemského nařízení knížectví těšínského z roku 1572 a jeho novelizaci z roku 1591 každý šlechtický sirotek měl právně zajištěnou část z dědictví a také mu byl přidělen správce majetku, který se staral o jeho záležitosti až do dosažení plnoletosti. Jméno Melchior se neobjevuje ani v dokladech, které se tykají dědictví po Henryku Grodzieckém. Je pravdou, že majetek po něm převzaly děti z prvního manželství, ale i on by zajisté dostal nějakou peněžní částku nebo legáty.
Jen málo archiválií se bezprostředně týká osoby sv. Melchiora Gordzieckého. V jezuitských dokumentech, které byly napsány přímo po jeho smrti, nalézáme nekrolog a také korespondenci představených řádu jezuitů, ve které se zmiňují o Melchiorovi. Nenajdeme tam však informace o jeho původu. Ve všech těchto písemnostech a v textech jeho nezrušitelného slibu z roku 1619 nenajdeme u jeho jména titul nobilis. Informace o něm se dochovaly v archivu brněnských jezuitů. V katalogu přijetí do jezuitského řádu v Brně je napsáno, že v roce 1603 zde byl přijat dvaadvacetiletý Melchior Grodecius, který pochází z Těšína. Podobné informace nalézáme v katalogu jezuitské koleje v Brně, kde byl zapsán jako Slezan z Těšína – Tesinensis Silesius. Na tomto základě můžeme konstatovat, že pocházel z hlavního města těšínského knížectví. Jezuitské archiválie a zmíněné tři staré tisky jsou napsány po latinsky, a proto také na začátku byla jenom latinská verze jeho příjmení. Je třeba zdůraznit, že Melchiorovi biografové z doby před beatifikací překládali různě latinskou verzi jeho příjmení: Grodecz, Grodecký nebo Grodziecký. Můžeme se domnívat, že neměli přímé doklady o jeho rodokmenu.
Z analýzy dosavadní literatury vyplývá, že chybí jakékoliv prameny, které by potvrdily spojení Melchiora se šlechtickou rodinou Grodzieckých z Brodů. Nakonec, podle mého názoru, proti tomuto nasvědčují fakta, že mezi obyvateli Těšína ve 2. polovině 16. století nalézáme měšťany s podobně znějícím příjmením.
V těšínských soudních aktech z 2. poloviny 16. století se nacházejí doklady o třech měšťanských rodinách, které používaly příjmení Grodský a sporadicky byli psaní jako Grodeczki, Grodczki, Grodczsi. Jelikož nemůžeme zjistit, odkud pocházeli měšťané Grodští, nemůžeme definitivně konstatovat, jak se psalo jejich příjmení. Jestli pocházeli z Těšína, jejich jméno by pocházelo od slova „gród“ (gród + ski = Grodski). Kdyby však pocházeli z Grodźce, měli by se psát Grodziecki. Jedna z těchto měšťanských rodin Grodských vlastnila dům na rohu ul. Polské (dnes Głęboka). Jeden z příslušníků této rodiny, neznáme jeho jméno, měl se svou manželkou Anežkou několik potomků: Jiřího, Evu, Annu a Hedviku. Dcery se provdaly za bohaté těšínské měšťany. Eva si vzala Jana Rambuzka, Anna se provdala za Jakuba Kozlowského a Hedvika za provazníka Jiřího Lizoně. Syn Jiří dostal po rodičích zmíněný dům, ve kterém bydlel s manželkou. Podle archiválií se tato manželka jmenovala Beranka, ale pravděpodobně to není její jméno, nýbrž sdělení, že byla dcerou Beránka. Nic víc o ní nevíme. V roce 1577 Jiří prodal dům své matce Anežce. Můžeme se domnívat, že i nadále tam bydlel spolu se svojí manželkou. Tam se také narodilo jejich jediné dítě, syn Melchior. Asi krátce po smrti Jiřího, v dubnu roku 1584, jeho matka prodala dům Jiřímu Lizoňovi, v archiváliích se o něm píše jako o zeti a švagrovi. Melchior dostal 40 tolarů, zbytek obdržely sestry Jiřího a jejich rodiny. Ve věci Melchiorova dědictví, syna Jiřího, jednala v červenci téhož roku rada města Těšína. Melchiora zastupoval jeho strýc Jakub Kozlowský. Zmíněná suma byla rozdělena takto: Melchiorova matka Beranka obdržela 2,5 tolaru na jeho výchovu, Kozlowský 1,5 tolaru a zbytek, tzn. 36 tolarů bylo svěřeno zmíněnému strýci až do doby dovršení sirotkovy plnoletosti.
Melchior, syn Jiřího Grodského může být totožný se sv. Melchiorem Grodzieckým, poněvadž pocházel z Těšína a narodil se i v podobném období, tj. na začátku 80. let 16. století. Latinská forma jeho příjmení může také znít Grodecius. V roce 1584 bylo v soudních aktech napsáno, že byl malým dítětem. Přesná lokalizace domu, ve kterém se Melchior narodil, je možná, avšak vyžaduje další pracné zkoumání archiválií. Avšak lokalita u hlavní ulice a jeho hodnota nasvědčuje tomu, že šlo o bohatou měšťanskou těšínskou rodinu. Můžeme se domnívat, že dětství strávil v domě svého právního opatrovníka, strýce Jakuba Kozlowského. V roce 1587 zemřela jeho teta Eva, Jakubova manželka. Od tohoto data se Melchior Grodský neobjevuje v těšínských dokumentech, což souhlasí s informacemi o sv. Melchiorovi Grodzieckém, o kterém se v literatuře píše, že od roku 1595 se začal učit na jezuitské koleji ve Vídni.
Dům druhé rodiny Grodských se nacházel na ul. Srebrnej (Stříbrné). V roce 1580 vdova Magdaléna Grodská, v archiváliích je nazývaná starou nebo slepou, přenechala dům řezníkovi Janovi Suchému za 50 tolarů. Vyhradila si však právo na spravování hospody spolu se svým synem Šimonem, a to až do své smrti. Kromě syna měla ještě dceru Kateřinu, která se vyskytuje v pramenech, taktéž jako Šimon, do roku 1600. O blízkých příbuzenských vztazích obou rodin Grodských nasvědčuje fakt, že po smrti Jiřího Lizoně v roce 1586 Magdaléna Grodská spolu se synem Šimonem a dcerou Kateřinou zdědila částku z prodaného domu na ulici Polské.
Na předměstí Těšína, za Dlouhým mostem bydlel Jan Grodský, o kterém se píše v urbáři Těšínské komory z roku 1577. Jeho synem byl pravděpodobně Šťastný (Stiasny) Grodecký, soukeník. Informace o něm se nacházejí v archiváliích z let 1588-1627. V roce 1588 koupil od Martina Wratného nevelký dům za Dlouhým mostem a v roce 1617 rozšířil svůj majetek o kus pole a dům na Fryštackém předměstí, který koupil od Hanuše Jerysa nazývaného Dykhans. Později byl jedním ze svědků Kateřiny, vdovy po Mikuláši Barském v dokumentu z roku 1623, který se týká přenechání domu zeti Janovi Barskému a jeho manželce Anežce. Zemřel kolem roku 1627 a tehdy jeho manželka (neznáme její jméno) prodala dům u Dlouhého mostu Janu Pelikánovi z Lipníka za sumu 200 tolarů, ze kterých 30 dostal sirotek.
Když shrneme tyto úvahy, můžeme konstatovat:
- v dokumentech o rodině Grodzieckých z Brodů nevystupuje Melchior Grodziecký. Především se neobjevuje v odkazech po Henryku Grodzieckém, který zemřel v roce 1587, což bylo v rozporu s platným právem a praxí,
- v díle Paprockého, který dobře znal rodinu Grodzieckých z Brodů, nenacházíme zmínky o Melchiorovi
- chybí informace o Melchiorově rodině v dokumentech řádu jezuitů.
Výše uvedené argumenty mi dovolují konstatovat, že sv. Melchior Grodziecký nepocházel ze šlechtické rodiny Grodzieckých z Brodů. Kdyby pocházel z Těšína, kde se narodil v roce 1581 nebo na začátku roku 1582, mohl by být totožný s Melchiorem Grodským, který se narodil na začátku 80. let 16. století v těšínské měšťanské rodině Jiřího a jeho manželky, dcery Beránka, v kterémsi z domů stojících na rohu dnešní ulice Głęboké. Tato postava bezesporu čeká na svoji úplnou biografii.