Znak města Těšína
(I. Panic: Herb Piastów cieszyńskich i ich stolicy- Cieszyna (heraldické studie) Rocznik Cieszyński IV/V)
Znak města Těšína se rozvíjel v těsné závislosti na vývoji města. Městská práva, která mu dovolovala užívat vnitřních privilegii samosprávy, Těšín obdržel poměrně pozdě, až roku 1374. Tehdy piastovský kníže Přemyslav I. potvrdil městu práva z Magdeburgu. V tomto dokumentu se také potvrzuje použití pečeti: Nos consules civitatis Thesschin ... sigillum / nostre civitatis presentibus est appensum.
Původní městský znak, který byl umístěn na pečeti, vypadal následovně: tři městské bašty, spojující je hradba a brána. Nad bránou byla umístěna orlice bez koruny. Tuto verzi znaku známe nejen z nejstarší dochované pečeti, ale také z halíře, který na líci měl erb města a na reversu nápis Moneta Tessinensis. Jelikož město obdrželo od knížete povolení razit mince v roce 1483 a z tohoto období je také zmíněný halíř, můžeme dost přesně vyznačit nejranější období utváření znaku města, které skončilo v polovině 15. století.
Městské brány symbolizují samosprávu a městskou zvláštnost. Otevřená, nebo spíše zvednutá brána znamená obchodní a pohostinný charakter města. Orlice umístěna nad městskou bránou symbolizovala nadřazenou pozici knížete nad městem a je hlavně zůstatkem po období, když kníže byl bezprostředním majitelem města. Tenká stuha Olše u hradeb města je topografickou části v heraldickém vyobrazení.
V tomtéž období pozorujeme zjednodušení vyobrazení městského znaku, ve kterém místo třech bašt se objevují jen dvě. Tato změna pravděpodobné vycházela z technologicky méně náročného vyražení erbu na pečeti. V tomto případě otevřená městská brána se nacházela mezi dvěma gotickými baštami. Orel nad bránou byl nadále bez koruny. Tento fakt, podle polské heraldiky, jejž vlivy jsou zde patrné, znamená, že město nebylo suverénní. V pozdější době si města občas dávaly do svých znaků korunu z fragmentů městských hradeb, ale Těšín takto neučinil.
V tomto nově vytvořeném znaku již nedošlo k zásadním změnám nehledě na rozdíly, které se projevily v architektonické kresbě městských zdí nebo bašt. V heraldickém kodexu z roku 1657 například městské bašty nemají svůj gotický charakter, stávají se víc ozdobné. Zvlášť charakteristické je zde ozubí a zakončení věž. Tak jako i v předchozích případech znak je umístěn na modrém poli. Stálým elementem je řeka u hradeb města představena jako zvlněné čáry.
Elementy městského znaku Těšína
Řeka
Pokaždé jsou to méně nebo více zřetelné zvlněné čáry. Je typickým topografickým elementem a navazuje na proplouvající u města Olši.
Městské hradby a bašty
Městské hradby jsou nejčastěji jen slabě zdůrazněné a splývají s baštami. Na starších pečetích jsou nejčastěji znázorněné ve formě pruhu se zdůrazněnými podporami. V pozdějších pečetích s městským znakem, jsou hradby elementem bašt nebo mají podobu něco tlustšího pruhu, ze kterého vycházejí bašty. Občas se hradby objevují jenom jako vyplnění mezi baštami. Městská brána je vždy otevřená a tímto je zdůrazněn obchodní a pohostinný charakter města. jde říci, že město zve hosty: kupce, příchozí, okolní obyvatelstvo na trh. Brána je znázorněna ve shodě s tehdejšími tendencemi v umění. Nejdříve je zakončena ostrým obloukem, později jemná, renesanční.
Bašty
Skoro vždy se na znacích objevují dvě bašty spojené vysokými hradbami, který ne vždy musí být třetí baštou. Na nejstarších znacích se nacházejí typické gotické bašty a co je zajímavé, a velice dobře svědčí o uměleckých talentech tehdejších autorů pečetidel, jsou vždy velice důkladně vyrobené. Vysokou uměleckou úroveň prezentují barokní bašty ze znaku z 16. - 17. století. Bašty nejsou zde obranným elementem hradeb, nýbrž jsou spíše okrasným elementem tohoto znaku. Zakončení těchto bašt je hvězdicové, nachází se na „patře“ s obloukovitými krakorcích a sloupy, které se pak nacházejí i v přízemí. Později tato barokní bašta byla zastoupena klasicistní.
V 19. století bašty na znaku Těšína nebyly znázorňované podle konkretního slohu. Vládla zde značná libovolnost. Obdobná situace byla ve 20. století. Avšak zdá se, že nejsprávnější by bylo znázornění ve znaku formy gotické bašty.
Orlice
Orlice ve znaku Těšína se měnila nejméně. Původně to byl piastovský orel, vždy bez koruny - samozřejmě v případě orlice z městského znaku. Po vymření Piastovců, když se Těšín stal majetkem Habsburku, piastovská orlice byla zastoupena císařskou orlici s korunou. Mění se také její funkce. Pokud za Piastovců znázorňovala moc knížete nad městem, teď připomínala piastovský původ Těšína a regionu. Nekorunována orlice v erbu Těšína v období Piastovců může znamenat, že koruna mohla znamenat (v případě města) nezávislost města na feudálním pánu. Po roce 1653, když město přešlo pod státní správu, koruna už neznamenala feudální závislost.
Jednotlivé elementy znaku města Těšína, i když procházely různými vývojovými etapami, vždy tvořily jednotné a trvalé erbové vyobrazení, které – připomeňme – vypadalo takto: řeka u městských hradeb zpevněných baštami. Mezi baštami se hrdě vznášela piastovská orlice. Celá kompozice byla umístěna na modrém poli.