Syn krajského advokáta Antona Demla, narozen v roce 1825. Studoval práva na vídeňské univerzitě, získal titul dr. práv a byl advokátem. V roce 1848 byl zvolen poslancem do frankfurtského parlamentu a pak několik let prožil ve vyhnanství. Po reformách v letech 1859-61 se vrátil do Těšína a v roce 1861 byl zvolen do obecního zastupitelstva v Těšíně a poté i starostou, který byl až do své smrti s krátkou přestávkou na přelomu let 1875/76. V roce 1866 během pruské invaze na Těšín se mu podařilo zařídit, že město nemuselo platit vysokou kontribuci a zachránit most na řece Olši, který byl hlavním ekonomickým a strategickým bodem. Za tento čin byl v roce 1867 povýšen do šlechtického stavu s predikátem „Ritter von Elswehr“. Kromě toho byl několikrát poslancem do opavského Krajského sněmu a vídeňského parlamentu a také přívržencem těšínských německých liberálů. Zemřel v roce 1892.
Demel se velice zasloužil o výstavbu Těšína a jeho změnu na moderní městský organismus. Byl iniciátorem stavby mnohých městských institucí a zařízení. V roce 1882 uskutečnil stavbu městské plynárny na předměstí Kamenec, která začala fungovat od 30. září 1882. Několik dní před tím mu městské zastupitelstvo udělilo titul čestného občana T욏ína a veřejně to ohlásilo 30. září 1882. Zároveň zastupitelstvo zopakovalo a pak i realizovalo dřívější usnesení z roku 1866, aby v zasedacím sálu visel portrét starosty a také podniklo dodatečné kroky, které měly poctít starostu. V roce 1885 Demel slavil své 25. výročí jako starosta a představený T욏ínské spořitelny. Při této příležitosti obecní zastupitelstvo mu koupilo stříbrný vavřínový věnec a hlavní náměstí, tzn. Rynek, byl pojmenován po něm – Demlovo náměstí. Po jeho smrti těšínské vedení na náklady obce postavilo na jeho počest náhrobek na komunálním hřbitově v Těšíně.