16. Václav I. * 1413 + 1474
Václav byl nejstarším synem Boleslava I. a Eufémie. Řadu let byl spojen s císařským dvorem Zikmunda Lucemburského. Před smrtí svého otce byl dvořanem Zikmundovy manželky, císařovny Barbary. V r. 1438 vzdal hold českému králi. Od r. 1431 jako jeden z knížat vládl společně s matkou v knížectví. Po rozdělení knížectví roku 1432, Václav obdržel Bytom a Sievěř. Se souhlasem matky a bratrů v r. 1443 prodal knížectví sievěřské krakovskému biskupovi Zbyhněvovi Olešnickému a pak 6. února 1452 rezignoval z knížectví bytomského, které vyměnil se svým bratrem Boleslavem II. za Bielsko. Po smrti Boleslava II. (4.10.1452) se stal poručníkem jeho dětí. Krátce nato v r. 1459 prodal knížeti olešnickému Konrádovi IX. Černému část knížectví bytomského, která patřila knížatům těšínským. 9. prosince 1438 se zasnoubil o 16 let starší Alžbětou Hohenzollern, dcerou brandenburského kurfiřta Bedřicha I., která byla od r. 1436 vdovou po knížeti lehnickém Ludvíku II. Byla matkou čtyř dětí. Svatba se konala 17 února 1439, manželé však nebyli šťastní a rozešli se v r. 1445 nebo 1446. Důvod jejich rozchodu není znám. Kníže neměl potomky, důvodem byl snad věk manželky. Zemřel v r. 1474 v Bielsku a byl pohřben v dominikánském kostele v Těšíně.
/Listinář, č. 186, K. Jasiński: Rodowód, s. 165-168, I. Panic: Księstwo, s. 57, H. Markgraf: Der liegnitzer Lehnstreit, s. 29/.