Posloupnost Piastovců a Piastoven
Připomeneme předchůdce prvního těšínského knížete Měška I. Prvním knížetem je Měško I., tvůrce polského státu (kolem 995-992) (datum vládnutí), dále Boleslav Chrabrý (992-1025), Měško II. (1025-1034), Kazimír Obnovitel (1038-1058), Boleslav Smělý (1058-1079), Vladislav Herman (1079-1102) a Boleslav Křivoústý (1102-1138). Tento kníže rozdělil Polsko na 4 části. V nich vládla knížata junioři a část ve které vládl kníže senior. Původním seniorem byl slezský kníže Vladislav Vyhnanec (1138-1146), který byl vypuzen mladšími bratry. Seniorátní trůn převzal Boleslav Kadeřavý (1146-1173). Za jeho vlády získali podíl po otci Vladislavu Vyhnanci jeho synové Boleslav Vysoký, Měško Plątonohý a Konrád. Z nich Měško Plątonohý získal Ratibořsko a ke konci života připojil část opolskou. Od knížete seniora získal nárok na velkou část Západního Malopolska a to kastelánství bytomské, osvětimské a je možné, že stal také vládcem území sievěřského a chřanovského. Stali se zakladateli jednotlivých hornoslezských knížecích větví dynastie Piastovců. Měško Plątonohý zanechal po sobě syna Kazimíra, který vládl v Opolsku a Ratibořsku. Jeho dědici byli Měško Otylý a jeho bratr Vladislav, který rozdělil knížectví opolské mezi své čtyři syny. Kazimírovi připadla Bytom a Kozlí, Bolek vládl v Opolsku, Přemyslav byl pána na Ratiboři a nejstarší z nich – Měško, který jak už víme, se stal prvním knížetem těšínským.
