Syn Václava III. Adama (1524-1579) a Kateřiny Sidonie (+1594), dcery sasského knížete Františka I. Dětství prožil na dvoře sasského kurfiřta, mládí asi ve Vídni. Pobyt v protestantském Sasku z něho učinil rozhodného protektora protestantismu v knížectví. Několikrát vydával rozhodnutí např. v 1598 o eliminaci zdejšího katolicismu. To je důvodem, že se protestantství nestalo dominantní vírou v knížectví těšínském, tak jak se běžně tvrdí. Okázalý život, jaký vedl, ho nutil k půjčování peněz a jeho dluhy pak musela platit šlechta a města. Jako velitel oddílu kavalerie se účastnil válek s Turky. Během sporů mezi Habsburky se postavil se na stranu Rudolfa II.. Společně s představiteli slezských stavů ve Vratislavi r. 1611 složil hold králi Matyášovi. Stal se tehdy císařským rádcem, což považujeme jako ocenění za věrnou službu Habsburkům. V r. 1617 se stál generálním hejtmanem a v témže roce zemřel.
      Adam Václav v r. 1610 změnil své vyznání a nařídil vyhnání protestantských kněží z knížectví a věrným přikázal návrat do katolického kostela. Tato nařízení však vymáhal s malou rozhodností.
      17. září 1595 se jeho manželkou stala Alžběta (*1575 + 19.11.1601), dcera prvního knížete kurlandského Gotarda Kettlera. Toto manželství snad bylo uzavřeno z iniciativy litevského magnáta Albrechta Radziwilla během jeho jednání v r. 1591, které vedl s Habsburky, aby obsadil polský trůn.
Je možné, že předčasná smrt jeho manželky usnadnila knížeti přechod na katolickou víru.

/K. Jasiński: Rodowód, t. 3, s. 203-204, I. Panic: Wybrane zagadnienia, s. 5 nn., F. Popiołek: Adam Wacław, s. 19 nn, M. Kasperlik: Herzog Wenzels, s. 21/.