44. Bedřich Vilém * 9.11.1601 + 19.8.1625
Syn Adama Václava (1574-1617) a Alžběty Kurlandské, dcery Gotarda Kettlera. Matka zemřela za 10 dnů po smrti dalšího dítěte (19. listopadu), proto se jeho výchovou zabývali poručníci. S otcem v r. 1610 konvertoval na katolicismus. Po smrti otce v r. 1617 byli jeho výchovou pověřeni vratislavský biskupa, arcikníže Karel Habsburský, kníže Karel Lichtenstein a hejtman opolsko-ratibořského knížectví Bedřich Oppesdorff. Regentkou se stala jeho starší sestra Alžběta Lukrécie. Byl vzdělaný. Studoval na jezuitských kolejích v Mnichově.
V r. 1624 se vrátil do Těšína, ale zde pobyl jen krátce. Byl hospodárným vladařem a staral se o lid po velké epidemii, která se prohnala územím ve dvacátých letech. Uvolnil obyvatele od daní, která byla určena na provoz dvoru. Nepovolil šlechtě nabývat opuštěné domy po měšťanech, kteří zemřeli při nákaze. Takto zachránil měšťany před ekonomickou zkázou. Vyhýbal se náboženským restrikcím vůči protestantům a katolíkům. Pohlcen politickým životem se nestihl oženit. Měl však poměr s těšínskou měšťkou, se kterou měl dceru. Zemřel v Kolíně v r. 1625.
/K. Jasiński: Rodowód, s. 206, G. Biermann: Geschichte/.