7. Boleslav *1331/1332 + 23.7.1356
Syn Kazimíra I. a Eufémie, dcery Trojdena. Byl starším bratrem Přemyslava a jako prvorozený syn měl převzít po otci knížectví. Z vlastní vůle a bez nátlaku si vybral duchovní kariéru. Získal podporu českého krále Jana Lucemburského, který se snažil u papeže získat pro něho kanovnický úřad a prebendu v Krakově nebo Vratislavi. Papež Janu Lucemburskému vyhověl a Boleslav, jako vratislavský klerik nejdřív obdržel krakovský kanovnický úřad (r. 1349) a pak díky přímluvě Karla IV, po 11.6.1355 také úřad ve Vratislavi. V r. 1353 se stal kaplanem krále Karla IV. a získal prepozituru kostela Všech svatých na pražském hradě. Tato skvělá duchovní kariéra zůstala předčasně ukončena náhlou Boleslavovou smrtí.
/MBVat, T. 1, nr 534, MPVat, T. 1, str. 426, T. 3, nr 326, 353, K. Jasiński: Rodowód, s. 139/