Historie radnice
Nejstarší historie radnice
Roku Páně 1496, v úterý před svatým Vavřincem (9. srpna) prodal těšínský kníže Kazimír II. těšínským měšťanům za 210 zlatek své dva domy při tržnici, která se stala náměstím. Nařídil postavit na tomto místě novou radnici s cechovními místnostmi pro ševce a pekaře a starou, uprostřed náměstí vybourat. Kníže se zavázal, že nebude nezastaví náměstí a toto zůstane navždy prázdné, aby nic nepřekáželo v obchodování. Zanedlouho bylo u velkého prostranství postaveno sídlo městských konšelů. Byla to snad dřevěná stavba s věží s hodinami. Na radnici se nacházel také městský soud, sklad cenného zboží, městská váha pro vážení zboží a před budovou se nacházel pranýř.
Osudy těšínské radnice poznamenaly mnohé požáry, které řádily ve městě. Poprvé byla spálena v roce 1552. Na spáleništi vznikla nová radnice se zděným korpusem s arkádovým podloubím, renesanční atikou a věží s jehlou. Takovou radnici můžeme zhlédnout na panorámatech Těšína, jejichž autory jsou Daniel Meissner a Matyáš Merian.
„... V roce 1661 byla obnovena budova radnice a podle dohody uzavřené 9. srpna téhož roku s malířem Kryštofem Palmem, fasáda byla ozdobena následovně: v prostředním poli byla umístěna pozlacená socha Panny Marie v královské koruně s Děťátkem, ve vyřezávané svatozáři. V prvním vnějším poli a z boku okna byl umístěn sv. Václav, ve druhém poli císařský erb s dvouhlavým orlem ve vavřínovém věnci a dvě mužské postavy v brnění, které ho podpíraly. Ve čtvrtém poli se nacházel erb knížectví těšínského. Pod okny byly umístěny erby měst a městského soudu, všechny ve vavřínech. Nad okny se pak nacházely postavy, které symbolizovaly Víru, Naději, Lásku, Spravedlnost a Moudrost. Všechno to bylo namalováno dobrými a trvalými barvami. Terč a ručičky na hodinách byly pomalovány a pozlaceny. Nad vším byl umístěn nápis HEAC DOMUS, ODIT, AMAT, PUNIT, CONSERVAT, HONORAT, NEQUITAM, PACRM, CRIMINA JIURA, PROBOS (tento dům nenávidí zlost, miluje mír, kárá zločiny, podporuje čestné, ctí poctivé). Za vykonanou práci, kromě bezplatného jídla, bydlení a kvarty vína, kterou dostával denně, bylo malíři zaplaceno 30 tolarů.“
Alois Kaufmann, Gedenkbuch der Stadt Teschen, 1825
Radnice v 17. a 18. Století
„...uvnitř města u velkého náměstí stojí zděná radnice, dost velká, s velkými sály pro soud a s pěknou věží s hodinami, na které v letní době několikrát denně hraje hudba. Na radnici úřaduje starosta a radí měšťanům podle slezského práva a vládne podle knížecího právního zemského řádu....“
Fridrich Luca, Schlesiens curieuse Denkwuedigkeiten, Frankfurt a. M. 1889
Další požár Těšína v roce 1720 vážně poškodil radniční budovu tak, že se musela opravovat, ale teprve po několika létech. V této době byla fasáda ozdobena barokními volutami a cibulovou střechou. V roce 1726 byl k zadní části budovy přistaven první divadelní sál v Těšíně, nazývaný také redutním. Od toho času se tam konala divadelní představení a také větší městské slavnosti a plesy. Těšínská radnice, která byla částečně zničená a po mnoho let neopravována, se nacházela ve velice špatném stavu. Oprava radnice se konala teprve v roce 1788 a jejím iniciátorem byl kněz Leopold Jan Šeršník. Nacházel se v ní sklad mědi, nejstarší lékárna, policejní stanice, vinárna a zbrojnice, ve které visel portrét posledního těšínského Piastovce, Bedřicha Viléma a kolem něho stály zbroje, halapartny, hákovnice a jiná výzbroj.
Opravená radnice však nepřetrvala ani jeden rok, neboť 6. května roku 1798 vypukl v dějinách Těšína nejhorší požár a nově opravena budova shořela.
Radnice v roce 1800.
Plán nové radnice po jejím shoření zhotovil těšínský architekt Ignác Chambrez de Ryvos. Vznikla barokně-klasicistní budova s elegantní elevací a věží s lucernou. Mezi okny v prvním a ve druhém poschodí se nacházela tabule s datem 1789 a latinským nápisem o požáru a mramorová deska na počest knížete Alberta Sasko-Těšínského a jeho manželky Marie Kristýny, kteří darovali velké obnosy na dokončení radniční věže.
V přízemí radnice se nacházel magistrát a také vězení pro měšťany a šlechtu, městská váha, výčep a byt zemského starosty.
Přestavba započatá v březnu roku 1800 byla slavnostně zakončena umístěním koruny na věži a tzv. báně s památnými doklady již v září. Průběh celé slavnosti popsal Ignác Ekhel ve skladbě pod názvem: „Carmen in coronamentum turris curias Teschinensis...“ (Píseň na počest umístění koruny na věži těšínské radnice...), ve které napsal: „... Náměstí zaplněné rotou sta vojáků a lidmi očekávajícími příchod knížete Alberta. Ale teď začíná slavnost. Bubnují bubny, střílejí moždíře, hraje hudba, šest starců nese korunu, dvanáct děvčat zahalených do bílých šatů jim asistuje. O pořádek se stará střelecké sdružení – osobní stráž knížete Alberta. Jde městský senát, za ním dav. Slavnostní řeč pronesl těšínský syndik Petr Sporschil. Tesař Jan Kucharz vtáhl korunu na věž; vypil tam na zdraví císařské rodiny, všech úředníků a na stavbě pracujících dělníků...“.
Radnice v 19. století
Dnešní vzhled radnice obdržela po posledním požáru v roce 1836. Oprava se konala v roce 1845 podle plánů vídeňského architekta Josefa Kornhausla a okresního architekta Ondřeje Kmenta. Klasicistní elevace byla vyzdobená plochými lizénami s imitací rustiky. Symetrii zdůrazňovalo dórské sloupoví a trojúhelný štít se znakem města, nad ním byla rekonstruovaná věž podle návrhu Chambreze.
V roce 1845 byla umístěna ve věžní báni plechová tuba, ve které se nacházel rukopis kroniky z roku 1825 napsaný starostou Těšína Aloisem Kaufmannem a zalakovaná láhev, ve které se nacházel dopisní papír s panoramatem Těšína a litografie s měšťanským oblečením z této doby.
Oprava radnice v roce 1984.
V létě roku 1984 se začalo s opravou radniční věže, která byla ve špatném technickém stavu. 17. srpna byla z kopule sundána báně, ze které byly vyndány doklady z roku 1845. Byla také rozložena měděná kopule. Novou tesařskou konstrukci provedli Jan Michałek a Franciszek Waszut z Koniakowa, kopuli vytvořil Jan Nizio z Wapienice a báni, orly a korunu vyrobil těšínský řemeslník Roman Dziobek. V nové báni, kterou vytáhli nahoru 3. října roku 1984, byly uloženy doklady s informacemi o opravě věže, data o Těšíně, kalendárium dějin Těšína v 19. a 20. století, kopie důležitých dokumentů, fotografie, plány města, knížky o Těšíně a 44 mincí.
MĚSTSKÁ ZASEDACÍ SÍŇ
Na radnici navazovaly městské řeznické krámky a policejní stanice, které se nacházely z pravé strany v jednopatrové budově s vysokou mansardovou střechou. V roce 1869 těšínský stavitel Gotfryd Dittrich nadstavil druhé patro a fasádu vyzdobil novorenesanční dekorací. V roce 1906 se v této budově nacházely kanceláře představenstva města a zasedací síně: menší – pro zasedání komisí a větší – pro zasedání Městské rady.
Nová zasedací síň byla ozdobená plastickou dekorací podle její důležitosti a funkce. Na stěnách se nacházela bohatě zdobené dřevěné obložení. Ve dvou koutech byla umístěna secesní kamna – krby se znaky Těšína. Ve třetím rohu se nacházely velké skříňkové hodiny.
Štukový strop byl lemován 24 reliefními symboly těšínských cechů, které zhotovil sochař František Karger. Druhou část obruby tvořilo 39 erbů těšínské šlechty a knížat, které namaloval Maxmilián Salomon. Interiér sálu byl vyplněn nábytkem, který se skládal z křesel, lávek a stolů. Na přední stěně visel portrét císaře Františka Josefa I. v šatech Zlatého rouna. Mezi okny visely portréty evropských velvyslanců, kteří v roce 1779 podepsali tzv. Těšínský mír. Naproti se nacházely podobizny rakouských císařů. Zadní stěnu zdobily portréty zakladatelů tří městských nadací – hr. Adama Václava Paczyńského z Tenczyna, bar. Karla Cselesty a bar. Adama Borka. Autorem ideové koncepce sálu byl stavební rádce Albín Teodor Prokop. Sál byl otevřen 2. září roku 1906, když se v radnici konaly oslavy k příležitosti návštěvy císaře Františka Josefa I. v Těšíně.