Vedení města
Kořeny městské samosprávy sahají do 1. poloviny 13. století, když Těšín převzal městská práva ze Slezského Lvovka. Město bylo podřízeno knížatům, které reprezentoval městský fojt, ale obyvatelé měli velikou vnitřní autonomii. O vážných věcech rozhodovalo shromáždění všech obyvatel, nebo rada starších a přísedící rozhodovali o soudních sporech.
Když v roce 1364 Těšín přijal práva z Magdeburku, vznikly nové samosprávní orgány – městská rada a magistrát v čele se starostou, čtyřmi konšely a písařem.
Úpadek města v 17. století se projevil i na jeho samosprávních orgánech. Noví majitelé knížectví – Habsburkové postupně omezovali kompetence samosprávy a jejich pravomoci převzali úředníci a státní orgány.
Revoluční rok 1848 vzbudil naději na návrat městské samosprávy, která se však obnovila teprve v roce 1861, po zavedení konstituční vlády v habsburské monarchii. Volby se konaly co 3 roky, vybírala se městská rada, která pak volila obecní představenstvo v čele se starostou. V 2. polovině 19. století a na začátku 20. století v Těšíně dochází k opětovnému vývoji.
Po rozdělení Těšína v roce 1920, vládla dva roky městu Administrační rada, kterou vystřídala Městská rada. Rok 1939 znamenal konec fungování obecní samosprávy.
Po válce se komunisté snažili zachovávat zdání a povolili fungování Městské národní rady v čele z Předsedou a od roku 1973 Náčelníkem města, kterého jmenoval vojvoda. Teprve v roce 1990 se konaly první, po válce nezávislé samosprávní volby.
Vedení města dříve
Na počátku byl v čele města fojt, potomek prvního lokátora města. Když v roce 1374 Těšín získal magdeburská městská práva řízení města převzala do svých rukou městská rada, která vybírala výbor.
