Bikulturní naleziště v Chotěbuzi-Podoboře se nachází asi 5 km od Českého Těšína. V literatuře a místní tradici se o něm často mluví „Starý Těšín“ nebo „Těšínisko“. Nejstarší osídlení tohoto přírodního obranného vyvýšení umístěného nad řekou Olší, která zde tehdy měla své koryto, je spjato s obdobím pozdní doby bronzové /900-750 let p.n.l./ a doby halštacké /750-400 let p.n.l./. Původně jen lehce ohrazená osada se v době halštacké postupně měnila ve fortifikovaný útvar s kamenno-hliněným válem a příkopem. Během mnohaletých archeologických výzkumu byly zde objeveny pozůstatky obydlí v podobě polozemnic a nadzemních staveb. Keramika je zde prezentována různými formami nádob: hrnců, mis, amfor, naběráků, zdobených bohatou ornamentikou. Byl zde také objeven bohatý soubor výrobků ze železa a bronzu /srpy, nože sekyrky, hroty, jehlice do spínání oděvů/. Toto období končí násilným zničením osady. Další fáze osídlení nastala až někde kolem 8. století n.l. a byla spojena již se Slovany. Tehdy zde vzniká velké hradisko chráněné vály s palisádou a příkopy, se dvěma podhradí a hlavní částí tzv. akropoli – centrum teritoriální moci. Obyvatelé hradiska žili v dřevěných stavbách, ze stěnami z výpletu a ohništěm v rohu příbytku. Zabývali se hlavně tavením a zpracováním železa a zemědělstvím. Byly zde nalezeny různé typy nářadí z kovů, žernovy a srpy. Ke konci 9. století hradisko je zničené během nájezdu velkomoravského vládce Svatopluka. Archeologické výzkumy dokládají, že ještě v 10. století na zbytcích velkého hradiska žili lidé, ale vůdčí funkci hradiska – kastelánie převzalo nové hradisko na Zámeckém vrchu v Těšíně.