Náhodné paleontologické a archeologické nálezy na území Těšína byly vždy ve středu zájmu místních milovníků historie a památek. Nejstarší známá historická naleziště a pokusy o jejich interpretaci pocházejí z 18./19. století. Otcem těchto zkoumání byl zakladatele prvního těšínského muzeum a knihovny kněz Leopold Jan Šeršník, který nejen sbíral a popisoval nejstarší nalezené památky minulosti, ale podle jeho poznámek se osobně účastnil vykopávek na území města a nacházel pozůstatky pravěkých a středověkých nádob nebo mamutí kosti a zuby.
      K prvnímu skutečnému archeologickému výzkumu došlo v roce 1934. Tehdy byl prozkoumán bývaly dominikánský kostel (dnes farní kostel). Během těchto vykopávek bylo objeveno pod dlažbou několik hrobů s pozůstatky znamenitých obyvatel města. K zvlášť zajímavým patřil veliký hrob nalezen pod prezbitářem a hrob švédské aristokratky Sigrit Brahe, spříbuzněné s královskou rodinou Vasovců.
      Ke konci 60. let 20. století vznikla v Těšíně archeologická skupina Towarzystwo Miłośników Regionu, která se s velkým nadšením pustila do hledání těšínských podzemních chodeb a objevila nejen doposud neznámé podzemní objekty, ale také mnoho památek z období středověku.
       K nejzajímavějším nálezům 80. let 20. století patřilo objevení v okolí ul. Szersznika tzv. odpadních jam s bohatým nalezištěm středověkých výrobků. Během archeologického výzkumu bylo nalezeno několik hlubokých jam hlavně s keramickými nádobami. Tento objev navazuje na středověký architektonický vývoj města.
      K zajímavějším archeologickým výzkumům patřil úkol bádání umístění středověkých městských hradeb. V roce 1980 na několika místech byly provedené vykopávky, během kterých se objevily dobře dochované spodní části kamenných hradeb o šířce 2m. V městských hradbách se nacházely tři hlavní brány. Kamenné relikty jedné z nich – tzv. Fryštacké brány, která uzavírala od severu dnešní ul. Zamkovou, byly nalezeny během výstavby tepelné sítě v roce 1998.
       K zajímavému objevu poslední doby došlo i v severní části dnešního Náměstí. Během výkopových prací pro vodní instalaci byl nalezen kamenný fragment kulatého objektu o průměru 5 metrů. Tento objekt můžeme datovat na základě jiných nalezených na tomto místě předmětů - keramických objektů a části kožené boty, na 15. století. Na odpovědi na otázky: jaké bylo jeho využití a v jaké míře byl spojen s tehdejším náměstím, budeme muset ještě počkat. Během těchto prací byl objeven také fragment kamenné dlažby, který ukazuje, že staré náměstí bylo na nižší úrovní.
       Objev velice pěkné figurky z kosti, která byla nalezena v roce 2000 v mělké středověké vrstvě na ul. Fredry, čili na území, kde je třeba hledat počátky města, je impulsem k provedení větších archeologických výzkumů, které nám umožní poznání nejstarší historie. Je třeba zde vzpomenout i drobnější archeologické nálezy spojené s poznáním dávné historie města, ke kterým patří např. městské studny nebo starý vodovod.