Rozdělení Těšína v červenci roku 1920 znamenalo pro obě části města veliké změny, mnoho obyvatel odjelo do Rakouska a Německa, na jejich místo přišli lidé z Polska a českého území. Obě části doposud jednotného města čekal velice obtížný proces integrace s novými národními státy a budování nových hospodářských vztahů. V roce 1921 v Těšíně žilo 15 000 obyvatel, v roce 1938 to bylo 18 500. Uplynulo mnoho let než byla postavena infrastruktura nezávislá na Českém Těšíně. Teprve v druhé polovině 30. let se Těšín začal znovu vyvíjet. Postupně byly vytvořeny nové spojitosti, především se Slezským vojevodstvím, ke kterému Těšín patřil již od roku 1922, m.j. díky výstavbě v roce 1934 železniční tratě do Zebrzydowic.
       Většina společných komunálních objektů zůstala v polské části města, což usnadnilo převzetí řízení novými polskými institucemi. Po roce 1922 ve městě vládla zvolená Městská rada, ve které převládali Poláci. Zájmy německých obyvatel byly však respektovány. Pro dobro města, které se ocitlo v těžké situaci, ve shodě spolupracovali Poláci, Němci a Židé.
       Mnohem větší změny prožila levobřežní část Těšína, která doposud byla jenom průmyslovým předměstím. Během několika let se Český Těšín stal plnoprávným městem se všemi nutnými strukturami, objekty a infrastrukturou, novými školami a radnicí, který byla zprovozněna v roce 1929. Množství domů se zdvojnásobil, počet obyvatel se zvětšil z 8 000 v roce 1921 na 10 500 v roce 1931. Nejvíce občanů se hlásilo k německé národnosti, ale v období mezi válkami vzrostl počet Čechů a Poláků. V čele městského zastupitelstva byl starosta Josef Koždoň. Český Těšín byl důležitým centrem polské menšiny, zde sídlily polské školy a nejvýznamnější polské organizace. Pro občany obou měst byla nadále charakteristická vysoká společenská aktivita, v každém působilo víc něž 150 různých spolků a sdružení.
       Po připojení tzv. Zaolzia do Polska v říjnu roku 1938, obě části města byly spojeny. Sídlem městského zastupitelstva byla radnice v Českém Těšíně, který teď dostal název Těšín Západní. Město zůstalo spojeno i během 2. světové války. Bylo součástí Německé říše. Všechny důležité funkce byly obsazeny lidmi z Říše. Neněmečtí obyvatele byli diskriminování, mnoho z nich bylo zavražděno, např. v roce 1942 Pod Wałkou. Židé byli deportováni do koncentračních táborů, kde většina z nich zemřela a židovské modlitebny byly zbourány. Po skončení války byl navrácen stav z roku 1937.<