Průzkum Náměstí
Těšín – město se středověkou tradicí slavilo v roce 1996 pětisté výročí založení náměstí a radnice. Při této příležitosti se konala vědecká konference a vyšla velice významná kniha pro současné a budoucí badatele „500 lat ratusza i rynku w Cieszynie 1496-1996” (500 let radnice a náměstí v Těšíně 1496-1996). V tomto zpracování se objevilo mnoho otázek spojených s vývojem města ve středověku, a zvlášť pak náměstí a na něm fungující radnice.
Problematika uvedená v publikaci, i když je zpracována na základě historických bádání, existujících archivních pramenů a ikonografických materiálů, není zcela dořešena. Doposud chybí informace, které nám přiblíží historii vzniku a fungování místa v minulosti, na kterém se dnes nachází náměstí a radnice. Nebyla také vyřešena otázka, kterým je z chronologického hlediska, v dějinách Těšína dnešní náměstí. Podle diskuzí, které byly vedeny po roce 1996, převažuje názor, že v urbanistickém vývoji města během devíti století existovala tři náměstí, přičemž třetí, nejmladší je dnešní náměstí. První bylo pravděpodobně to, které existovalo uvnitř tvořícího se podzámčí ve 13. století. Z dochovaného architektonického městského systému můžeme soudit, že toto nevelké náměstí se mohlo nacházet někde v okolí dnešního Placu Teatralního. Město se však rozrůstalo směrem na východ a vzniklo nové náměstí v rajónu dnešního Starého Targu a plnilo funkci druhého náměstí v dějinách města. Zde se také pravděpodobně nacházela do roku 1496 stará radnice. Třetí náměstí pak bylo založeno ke konci 15. století a funguje zde až dodnes.
Rozsáhlé klasické archeologické výzkumy zde nikdy nebyly provedeny. Tento nedostatek nám nedovoluje s určitostí mluvit o některých historických faktech. Jediný archeologický výzkum byl proveden v 90. létech během pozemních prací na vodovodní a tepelné instalaci. Dodatečně byly v roce 1997 provedeny radarové výzkumy, které i když ukázaly zajímavé struktury pod povrchem, bez archeologické verifikace málo říkají. Tento výzkum byl proveden, když o něco dříve během pozemních prací při konci ulice Menniczé na hloubce 0,7 – 0,9 m byla objevena černá zemina s pěti fragmenty kůže. Po složení těchto kousků kůže dohromady, jsme obdrželi středověkou botu z 15. století. Byly objeveny i fragmenty nádobové keramiky a kousky dřeva. Tyto artefakty se nacházely v charakteristické středověké (barva, struktura, vůně) kulturní vrstvě.
V dubnu roku 1998 byly prováděny ve východní a severní části náměstí pozemní práce na vodovodní síti. Díky těmto výkopům jsme získali svislé vrstevní profily o tloušťce 1,7 m. Archeologická analýza nám ukázala na celé délce výkopu existenci vrstvy dlažby z nepravidelných kamenů, která se nacházela bezprostředně pod dnešní dlažbou náměstí. Tato dlažba pravděpodobně vznikla ke konci 18. nebo na začátku 19. století, po požáru města v roce 1789. Pod dlažbou se nacházela vrstva písku smíchaná s cihlovou sutinou a vápennou maltou. Rozhodně důležitější byla nižší vrstva, která se nacházela v hloubce 0,7 – 0,9 m do dnešní úrovní náměstí. Byla zde zjištěna vodorovná vrstva říčních kamenů, tzv. oblázků, která pravděpodobně tvořila původní dlažbu z roku 1496. Níže již nebyla zjištěna žádná vrstva kamenné dlažby, avšak byla objevena ještě jiná, velice zajímavá černošedá vrstva zeminy s velkým množstvím dřevěných pilin, a ta pravděpodobně navazuje na užitečnou úroveň, která existovala ještě před dlažbou nového náměstí před koncem 15. století. Existence této vrstvy potvrzuje informace, že se zde ještě před vytvořením náměstí nacházel trh, situovaný před východními hradbami města.
Nejzajímavější, ale zároveň k interpretaci nejobtížnější nález byl odkryt v severním výkopu, naproti ul. Matejky. Ve výkopu o šířce 0,7 m, v hloubce 50 cm byla nalezena zeď z velkých lomených kamenů na vápenné maltě. Zeď měla šířku 80 cm a hloubku 2,5 m pod dnešní úrovní. Tento odkryv měl obloukovitý tvar. Kdybychom na základě odkryté zdi vytvořili její další průběh, obdrželi bychom kruh o průměru kolem 4 m. Nevíme, jestli zde máme co do činění se studnou nebo pozůstatkem nějaké kulaté budovy, např. věže, částí neznámé budovy (staré radnice ?) atd. V tomto případě nám může objasnit původní význam tohoto naleziště jen širší archeologický výzkum. Vedle zdi se nacházely velké kousky dřevěných trámů a kamenno-cihelná sutina. Již dříve zmíněný radarový výzkum, ukázal na jižní straně od odkryté konstrukce existenci čtyřboké struktury o rozměrech 10 x 12,5 m. Podobná situace je v jiho-západní části náměstí, kde radar zachytil také podobnou čtyřbokou strukturu. Nemůžeme vyloučit, že tyto neurčené objekty, snad středověké, se nacházejí ještě na tzv. brněnském plánu města Těšína z roku 1775. Nezbývá nám, než začít s výzkumem a odpovědět na otázky, které jsou doposud nezodpovězené.