Průzkum na ul. Fredry
Na podzim roku 2000 začala pracovat skupina pracovníků energetiky na pozemních pracích kabelové sítě nízkého napětí, které vedly od těšínského Rynku ulicí Głębokou, přes Starý Targ a pak ul. Fredry směrem k Placu Teatralnímu. Pozemní práce byly vedeny v hloubce od 0,5 do 0,7 m pod úrovní dnešních ulic. V případě ulice Głęboka, která byla v minulosti mnohokrát přestavována, dokonce u ní došlo ke značné změně úrovně, nepočítalo se s žádným středověkým archeologickým nalezištěm ani s historickými vrstvami ze 17. nebo 18. století.
Jiná situace byla v rajónu Starého Targu a ul. Fredry. V historickém vývoji města patří tato část k nejstarším středověkým a počítalo se zde s tím, že pod vrstvou současné dlažby se může skrývat mnoho pozůstatků z počáteční fáze vývoje města.
Jestliže přijmeme teorii, která je doposud tématem diskuzí historiků, ale je nejbližší historickým faktům, město Těšín se vyvíjelo ve třech etapách:
1. fáze - raná městská osada, která se nacházela na východ od ul. Zamkové, v rajónu ul. Stromé a dnešního Placu Teatralního; jako předlokační město;
2. fáze – středověké město, které zasahovalo do rajónu ul. Olszaka, s náměstím na dnešním Starém Targu a farním kostelem v rajónu dnešního divadla;
3. fáze – území vymezené hradbami kolem vyvinutého městského organismu. Tato situace nastala již ke konci 15. století, kdy bylo vymezeno místo pro nové náměstí a vznikla radnice, která funguje dodnes. Původní radnice, která byla vybourána na příkaz knížete Kazimíra II. se zřejmě nacházela na Starém Targu.
Tato historická fakta dovolovala doufat, že pozemní práce v okolí ulice Fredry a Starého Targu nám odhalí zbytky staré zástavby, možná i z 13. nebo 14. století.
STARY TARG
Zde proběhly pozemní práce na ose východ-západ. Bohužel výkop sahal jenom do hloubky 0,7 m pod úroveň dnešní dlažby. Ve vzniklém průřezu byl zjištěn zůstatek kamenné dlažby z říčních oblázků, které se nacházely přímo pod soudobou dlažbou. Níže se nacházela promíchaná vrstva, která se skládala z drobných kamenů, cihlové sutiny a šedohnědé hlíny. Na dně se nacházela vrstva , kterou tvořily velké říční oblázky v šedé barvě. Způsob, jakým byly uloženy a úroveň, na jaké se nacházela tato stabilní homogenní vrstva sugerovaly, že je to původní středověká úroveň starého náměstí, které fungovalo ještě před koncem 15. století. Tato malá hloubka středověké vrstvy nás může udivovat, ale za několik dní, během dalších pozemních prací na ul. Fredry, se tato teze potvrdila.
UL. FREDRY
Výkop se nacházel podél severního okraje ulice na celé její délce. Hloubka nepřekračovala 0,7 m. Již ve východním úseku byla objevena kamenná konstrukce o průměru kolem 40 cm a šířce téměř 1 m. Tato konstrukce směřovala po ose sever-jih. S ohledem na časový rozvrh pozemních prací, nebyl výkop rozšířen. Napadá nás otázka, zda šlo o zůstatek starých hradeb z raného středověkého města, nebo pozůstatek brány. Na odpověď si budeme muset ještě počkat. Teprve klasický archeologický výzkum nám může na náš dotaz odpovědět.
Několik metrů dál směrem k Placu Teatralnímu se ve výkopu objevil další zajímavý nález. Na úseku dlouhém asi 8 m, v hloubce od 0,5 – 0,7 m se našla, černá, pro středověk charakteristická zemina, ve které se nacházelo několik střepin keramiky z hrnců a pokliček, fragmenty kůže a ženská soška se zvířecí kostí. Na základě takto získaných artefaktů byla tato vrstva datována do 14. století. Západní úsek výkopu protínala konstrukce z dřevěných trámů, stabilizovaných dřevěnými kolíky. Nejspíše šlo o dřevěnou stavbu (možná zůstatek obytného domu). Zvláštní pozornost si zasluhuje ženská soška z kosti, vysoká 8,5 cm. Tento krásný, umělecky provedený předmět byl rukojetí příboru (vidličky, nože nebo lžíce), o čemž svědčí otvor ve spodní části figurky. Střih šatů a zdobení na zástěře navazuje na středověkou ikonografii oděvů ze 14. století. Úprava rukou nasvědčuje tomu, že žena drží nějaký blíže neidentifikovány předmět. Soška má malý úbytek vlasů a chybí jí část levého ramene.
Jelikož podobné památky patří k velice řídkým objevům nejen v Polsku a tato těšínská soška dodatečně má ještě vysokou uměleckou úroveň, je to velice cenný nález. Pravděpodobně tato figurka byla součástí většího celku a snad patřila nějaké měšťanské rodině.
Archeologický dozor, který byl proveden u těchto pozemních prací, potvrdil teorii o vývoji Těšína a ukazuje nám, že širší poznatky na téma začátků města můžeme získat jen tehdy, když provedeme alespoň základní archeologické výzkumy v této části starého města. Tyto výzkumy se zdají byt nutné, protože zachované psané prameny nepřinášejí žádné nové poznatky o architektonickém vývoji středověkého Těšína, a proto nemohou vyplnit mezeru ve středověké historii města.